HENČOV (hm) - Roztříštěnost ve vlastnictví pozemků, velké náklady, investiční rizika a dobrá dostupnost letišť v Praze a v Brně. To jsou podle kraje hlavní důvody, proč zatím letiště v Henčově nerozvíjet. 

Někteří podnikatelé s tím nesouhlasí a chtějí, aby kraj vyřešil vlastnické vztahy. "Kraj by nejprve měl "sjednotit" pozemky, dále by mohl žádat o dotace a vytvořit podmínky a jistoty pro akciovku, která by letiště provozovala," domnívá se ředitel Jipocaru Petr Prokop. 

Obrana ministerstva obrany

Klíčové části pozemků patří ministerstvu obrany a městu Jihlava. Podle náměstka hejtmana pro dopravu Václava Kodeta (KDU-ČSL) nelze pozemky "sjednotit" - už proto, že tu nejde prokázat "veřejný zájem".

"Jihlava opakovaně žádala o pozemky ministerstvo obrany, ale při čtení jeho odpovědí jsem žádný vstřícný postoj nenašel," vysvětluje V. Kodet. Proto se podle něj s rozvojem letiště má počkat a do té doby se mají pozemky chránit před jiným podnikáním či spekulacemi. "Dotační příležitosti nyní nevidíme ani pro kraj, ani pro město, ani pro jiného žadatele," doplňuje náměstek hejtmana.

Architekt Jaroslav Huňáček se naopak domnívá, že kraj a město mohou využít dotace z EU na rozvoj dopravní infrastruktury. Podle něj by letiště mohlo být ziskové, a to zejména díky nákladní letecké dopravě. Vadí mu, že kraj s případnými zájemci o provozování nejednal.

"Byl jsem na jednání s podnikateli a kladně se vyjádřili jen dva. Krajská studie ziskovost neprokázala, ale jestli si někdo myslí opak, tak ať se s chutí do rozvoje letiště pustí," podotýká Václav Kodet.

Tvrdé přistání

"Není pravda, že investice by byla příliš velká a efekt pramalý. V první etapě rekonstrukce by se zpevněním ranveje a základního vybavení investice zoptimalizovaly a Vysočina by - jako poslední kraj v Česku - měla zpevněnou přistávací plochu," tvrdí architekt Huňáček.

Proti zpevnění ranveje krajský odbor dopravy nic nemá, podle něj by to umožňovalo změnu statutu letiště na neveřejné mezinárodní. To je ale podle majitele hangáru Vladimíra Mácy zbytečné - malé stroje mohou létat už teď a stačí jim i kratší ranvej, a velké stroje by samotné zpevnění dráhy bez dalších investic nepřilákalo.

"Asi kraj nechce, aby sem mohli létat podnikatelé. Letiště je brána k dalším aktivitám: na Vysočinu by přivedlo turisty, kteří tu utratí peníze za služby a za kulturu," podotýká Máca.

Podle ředitele Prokopa by zpevnění dráhy stálo 30 až 40 milionů a tato investice by se provozovateli do tří let vrátila. "Jednak by naše firma rozšířila servis klientům a jednak bych za to byl rád jako jihlavský patriot," dodává Petr Prokop.