Podobně jako filtr v Kronospanu nebo skládka v Pozďátkách tedy záměr půjde do tzv. velké EIA, která trvá zhruba tři a půl měsíce. "Během té doby se k záměru bude moci vyjádřit i veřejnost," uvedl Pavel Hájek a dodal: "Rada kraje se záměrem větrného parku nesouhlasí a při dalším řízení požaduje zohlednění tohoto nesouhlasu."

Rada si nestanovila hranici počtu větrníků, od níž bude vyžadovat přísnější posouzení. Každý případ chce řešit individuálně. Stonařov je první. Záměry na stavbu jediného větrníku by podle P. Hájka v budoucnu stejně jako dosud měl posuzovat jen krajský odbor ŽP, a to formou zjišťovacího řízení v délce asi dvou týdnů.

Stejný metr?

Záměr krajských radních se ale pranic nelíbí radním ve Stonařově. "Vadí mi, že se každému neměří stejným metrem. V Pavlově to nikomu nevadilo," hořekuje starosta obce František Plavec.

U městysu chce osm elektráren stavět německá firma E3 Větrná energie. "Společnost do přípravných prací investovala stovky tisíc korun. Pokud chtěl někdo snahu vystavět větrníky přibrzdit, měl to udělat dávno, a ne až teď," pokračuje v kritice starosta.

V sousedním Pavlově, kde by v budoucnu ke stávajícím čtyřem mohlo přibýt v budoucnu dalších pět větrníků, přijali snahu kraje bez emocí. "U nás je vše hudbou budoucnosti, jsme v začátcích," nastínil rozdíly mezi sousedy zdejší starosta Jaroslav Šťastný.

Pokud by se ale díky novému postupu úředníků nakonec stávající počet větrníků nerozšířil, starostovi by to prý až tolik nevadilo. "Když se postaví, tak se postaví, a když ne, pro nás se svět nezboří," glosoval možnost Šťastný a dodal, že jediný, kdo pocítí nová pravidla, bude hlavně investor.