JIHLAVA (jv) - Mezinárodní festival dokumentárních filmů, který se v jihlavských sálech už pojedenácté uskuteční od 23. do 28. října, letos představí v rozsáhlé retrospektivě dílo legendy francouzského filmu - režiséra Chrise Markera.

Režisér, fotograf, novinář, básník, spisovatel a cestovatel Chris Marker (vlastním jménem Christian Francois Bouche-Villeneuve) se narodil 29. července 1921. Zásadně nedává interview a odmítá účast na retrospektivách. Původně točil nepokrytě levicové snímky, k nimž se dnes nehlásí nebo je přepracoval, od 80. let se pak věnuje nejen filmům, ale vydává také interaktivní CD-romy, připravuje videoinstalace a další experimentální projekty.

Marker byl sice zastíněn jmény jako Jean-Luc Godard nebo Francois Truffaut, stál však u zásadních proměn současné audiovizuální kultury. Festivalu proto představí průřez jeho rozsáhlým dílem a v prosinci pak vydá i knižní monografii v edici 20/21. Kniha naváže na již vydaný titul Jean-Luc Godard: Texty a rozhovory z roku 2005. Převzaté studie o vybraných Markerových filmech a jeho vlastních autorských počinech v knize doplní původní monografie z pera českého filmového historika Davida Čeňka.

Na samotném festivalu doprovodí filmy Chrise Markera i významní hosté. Přijet má jeho alžírská spolupracovnice a múza Catherine Belkhodja, uznávaná fotografka, herečka, novinářka, filmařka a básnířka haiku. Dalším hostem bude Inger Servolin ze skupiny kolem Chrise Markera, která stála u zrodu řady jeho zásadních dokumentů.

Festival však letos představí podrobně i tvorbu dalších osobností. V tradiční sekci Průhledné bytosti to bude dílo německého filmového esejisty Haruna Farockého (* 1944 v Novém Jičíně), dlouholetého šéfredaktora magazínu Filmkritik a autora bezmála devadesáti filmů.

Tato sekce festivalu představí také tvorbu představitele levicově revolučního umění Raymunda Gleyzera (* 1941 v Buenos Aires), který se jako argentinský televizní reportér v roce 1969 dostal i do Československa. V roce 1971 založil revoluční filmovou skupinu Cine de la base, která ilegálně točila a promítala filmy, a bojovala tak proti diktatuře. V roce 1976 byl potom unesen a za jeho propuštění se stavěli např. Fondová, Coppola, Saura, Fellini nebo Godard. Gleyzer pak zemřel za nevyjasněných okolností.

Gleyzerův filmový profil přijede do Jihlavy podpořit jeho manželka a blízká spolupracovnice Juana Sapire.