REGION (hm) ­ Za první půlrok 2007 na Vysočině přibylo 937 obyvatel ­ z toho ale více než dvě třetiny vlivem přistěhování.

Přirozený přírůstek (tedy narození minus zemřelí) je nejvyšší na Žďársku, nejnižší na početně nejslabším Pelhřimovsku ­ kde je dokonce záporný. "Průměrný věk obyvatel okresu Pelhřimov je nejvyšší ze všech okresů kraje, je zde nejpokročilejší proces stárnutí populace, tedy nejméně příznivá demografická struktura obyvatelstva," nabízí jeden z důvodů Dušan Vichr z krajského odboru regionálního rozvoje.

Co se týká "umělého" přírůstku, tedy stěhování, z kraje od ledna do června odešlo 2132 lidí a přišlo 2846. Polovina příchozích jsou cizinci, mezi nimiž převládají Ukrajinci, Slováci a Vietnamci, kteří nacházejí práci hlavně v Jihlavě. "Ucházela jsem se jako vyučená prodavačka o práci v supermarketu, ale řekli mi rovnou, že se jim teď pořád hlásí spousta Slováků," říká žena středního věku z Pelhřimova. Slováci jsou k vidění i na stavbě City Parku. "Máte povolenie?!" volal jeden z nich na fotografa JL, který dokumentoval průběh stavby.

Nejvíce cizinců je na Jihlavsku registrováno ve stavebnictví, a to přes 400 ­ z toho víc než polovina z Ukrajiny. Zhruba 200 Mongolů zase působí v textilním průmyslu. Vysočina má podprůměrnou míru nezaměstnanosti, pod šest procent, takže hlavně v hůře placených zaměstnáních je nedostatek pracovníků.

Odliv mozků
Nejčastěji z kraje odcházejí vysokoškoláci, kteří zůstávají ve městech, kde vystudovali, anebo jdou do ciziny. Hejtman Miloš Vystrčil prosazuje systém podpory talentů, který by "mozky" motivoval k návratu na Vysočinu ­ ta byla ještě nedávno krajem, kde pracovalo vůbec nejmenší procento vysokoškoláků. "Vystudoval jsem v Brně filmovou vědu a češtinu, chci tu zůstat, ale na Havlíčkobrodsku už půl roku nemůžu najít práci. Asi se musím vrátit do Brna," říká 25letý Miroslav. "Kraj dělá vše pro to, aby zde byly pracovní příležitosti pro mladé a vzdělané lidi, kteří tu založí rodiny," říká náměstkyně hejtmana pro regionální rozvoj Marie Černá, podle které by měla pomoci podpora vysokých škol v regionu a Vědeckotechnologického parku.

Existují ovšem i výjimky, například interní auditor pro životní prostředí Kronospanu Michal Diviš. "Pocházím z České Skalice. Nejprve jsem pracoval v Praze. Tam jsem poznal i svoji ženu. Pak jsem dostal nabídku od Kronospanu. Náš jedenapůlletý syn už je rodilý Vysočiňan. Suma sumárum tři body pro Vysočinu," směje se Michal Diviš.

Má podle něj Vysočina v budoucnu šanci vytvářet kvalifikovaná místa pro vysokoškoláky? "Proč ne? Vysokoškoláci se většinou rozhodují rozumem. Pokud dostanou kvalitní nabídku, jsou ochotni za ní jít. Je otázka, kolik prostředků a úsilí musí firmy pro získání nového vysokoškoláka vynaložit a jestli si to mohou dovolit i menší firmy. Třeba by část toho úsilí na sebe mohlo převzít město nebo kraj," dodává M. Diviš.