JIHLAVA (hm) ­ Grilované bioprase a další potraviny mohli kromě "duševní" potravy ochutnat účastníci semináře při Dni ekologického zemědělství v kraji Vysočina.
"Právě Vysočina je pro ekologické zemědělství vhodná a kladný dopad by to mělo mít na zdejší obyvatele, protože čím víc tu bude ekofarmářů, tím menší tu bude znečištění vod, půdy a vzduchu," uvedl ředitel Spolku poradců v ekologickém zemědělství Petr David. Z výrobků je největší poptávka po biomléce, které je téměř nedo~statkovým zbožím, dále po pšenici špaldě nebo prosu.
Ještě v roce 2005 bylo na Vysočině 29 biofarem, nyní už zde ekologicky hospodaří 59 subjektů ­ tempo nárůstu je rychlejší než v jiných regionech. Celkově v ČR ekozemědělci obdělávají sedm procent půdy. Nárůst je způsoben i zájmem o biopotraviny.

"Nejvíce lidé v kvalitě bio kupují základní věci, na které jsou zvyklí ­ mléčné výrobky, pečivo, zeleninu i sladkosti," říká Vít Prchal z jihlavského Natural centra, které funguje i jako poradenské místo a má také svou jídelnu. "Nejčastějšími zákazníky prodejny jsou ženy a mladé rodiny, ale překvapilo nás, že do jídelny chodí i hodně mužů," dodává Prchal.

Zájemci o ekologické zemědělství mají podle Petra Davida velkou motivaci v dotacích. Na zatravněné ploše dělá rozdíl oproti dotacím klasického zemědělce 1900 korun na hektar ročně navíc, na orné půdě už 4500 korun, a na speciálních plodinách dokonce až 23 tisíc. Biopotraviny jsou ovšem také dražší a vzhledem k malému množství není lehké najít například výrobce biosalámu. O tom by mohl vyprávět například Josef Sklenář ze Sasova.

Seminář informoval o projektech zavádějících biopotraviny do škol, o bioodpadech, o síti ukázkových ekofarem a celoročním vzdělávání ekologických zemědělců.