REGION (hm) ­ O emoce nebyla nouze na zasedání krajského zastupitelstva a ochozy jednacího sálu byly nezvykle obsazené. Hodinu a půl se projednávala možnost případné regulace stavby větrných elektráren na Vysočině.

Častým případem je třeba to, když si nějaká obec postaví "větrník" na svém katastru, a to v dostatečné vzdálenosti od své zástavby, ale v blízkosti zástavby další obce, která se k tomu nemůže vyjádřit. "Tady je potlačeno právo "svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého"," uvedl hejtman Miloš Vystrčil. Sám nepřímo přiznal, že zastupitelé byli tímto problémem přinuceni se zabývat až po zesílení tlaku odpůrců větrných elektráren. Teprve na konci minulého zastupitelstva téma otevřel zastupitel Tomáš Havlík.

Odpůrci požadovali po kraji nějaký "univerzální" návod k řešení. Zastupitelé zároveň zdůraznili, že musí být respektovány pravomoci jednotlivých obcí. "Skutečně se stalo, že v případě vypracování územně energetické koncepce kraje není dobře zpracována kapitola větrné energie," přiznal hejtman Vystrčil a zároveň zmínil, že současná legislativa neumožňuje všem, které elektrárny ovlivňují, aby se k nim vyjádřili.

Obec proti obci
V emotivní debatě vystoupil například starosta obce Lípa na Havlíčkobrodsku Jiří Kunc, který poukázal na to, že ve čtyřicetihlavé obci Úhořilka zastupitelé schválili tři větrné elektrárny, ale nejméně 300 obyvatel z nejbližšího okolí s tím zásadně nesouhlasí.

Za Úhořilku promluvila Marie Brodinová ­ která má ovšem úzké vztahy s investorem elektrárny ­ a poukázala na to, že starosta Kunc byl na obecní zastupitelstvo pozván a že někteří obyvatelé okolních vsí tamním lidem v případě stavby elektrárny vyhrožovali.

Zastupitelstvo kraje Vysočina

• ukládá
  • Radě kraje zajistit urychleně odborné posouzení a revizi Programu rozvoje kraje Vysočina, zejména v částech, které se zabývají zaváděním principů udržitelného rozvoje, a to především v souvislosti s využitím energie větru a zájmem chránit přírodu a krajinný ráz Vysočiny;
  • Radě kraje doporučit Krajskému úřadu kraje Vysočina provést odborné posouzení a revizi Územní energetické koncepce kraje Vysočina, zejména v části 3.5. Energie větru, a to především v souvislosti s existencí rizika poškození přírody a krajinného rázu;
  • Radě kraje zvážit možnosti realizace dalších kroků a opatření, které by zastavily nebo alespoň regulovaly živelný a nesystémový nárůst počtu větrných elektráren na území kraje Vysočina.
• ustavuje pracovní skupinu ve složení Jaroslav Hulák, Marie Černá, Pavel Šlechtický, Jaromír Brychta, Zdeněk Ryšavý, která zabezpečí ve spolupráci s Krajským úřadem kraje Vysočina objektivní informování občanů kraje Vysočina o využití větrné energie;
• doporučuje obcím kraje Vysočina, aby pečlivě zvažovaly vydávání souhlasu s umístěním větrných elektráren (souhlasu s výstavbou objektů určených pro výrobu elektrické energie s využitím energie větru) na jejich území a vyzývá je k důkladnému, všestrannému posuzování všech s investičním záměrem souvisejících ekonomických a mimoekonomických aspektů.

Vystoupili ještě další aktivisté ­ z Kejžlic a Horních Dubenek. Padala slova o tom, že zastupitelé často schválí výstavbu větrníku proti vůli obyvatel, nebo o poklesu cen nemovitostí v jejich okolí. K mikrofonu přišel i Vratislav Výborný, který spolupracuje s provozovatelem KV­Venti, a upozornil, že pro malé obce jsou statisícové přísliby za umístění elektrárny na jejich katastru velkou finanční injekcí. Problém se přesunul k otázce rozpočtového určení daní, o kterém starosta Dobronína Jiří Vlach (KSČM) prohlásil, že je to pro malé obce "loupeživý systém", který je až sedmkrát znevýhodňuje oproti těm velkým.

Čistý tvar
Žďárský starosta Jaromír Brychta (ODS) řekl, že "čistý tvar vrtulí je lepší než kostrbaté stožáry různých zesilovačů signálu", ale vadí mu dotace soukromým subjektům. Zdeněk Ryšavý (ČSSD) upozornil, že například Plzeňský kraj schválil studii lokalit, kde připadá stavba větrníků v úvahu, a od té doby prý už ani jedna elektrárna nepřibyla. Podobná "regulativní" koncepce funguje i v Libereckém kraji.
Tímto směrem se vydalo i závěrečné usnesení, na kterém se po přestávce shodly všechny politické kluby krajského zastupitelstva. Konkrétně se jedná o revizi krajské energetické koncepce a ustavení pracovní skupiny, která má informovat o dopadech využívání větrné energie. Krajská rada má podle zastupitelů hledat další možnosti pro regulování živelného rozvoje větrníků. Názor ministra životního prostředí Martina Bursíka na větrné elektrárny je na této straně.

Rozpracované větrníky
První čtyři větrné elektrárny na Vysočině fungují v Pavlově. Pátý větrník by měl letos vzniknout u obce Kámen na Havlíčkobrodsku. Po jednom se plánují v Jiraticích, Rosičce, Rodinově, Kojaticích, Jámách. Dva chtějí stavět v Chroustově, v Pavlově a Horní Věžnici, tři ve Věžnici­Řehořově. Rekord drží Blatnice, která má v plánu osm větrníků. U desítek dalších obcí probíhá jednání.

Zdroj: Krajský úřad Vysočina