Stonařovem v neděli otřásla velmi smutná zpráva. Po více než rok trvající těžké nemoci navždy odešel současný starosta, bývalý dlouholetý místostarosta, divadelník, hudebník, ale především osobnost městyse Ivan Šulc (64).
Poslední rozloučení se uskuteční dnes od 13 hodin v jihlavském krematoriu.

Šulc po sobě zanechal nesmazatelnou stopu v historii obce i v srdcích všech, kteří ho znali. Na společných 30 let práce i přátelství s úctou a dojetím vzpomíná jeho dlouholetý souputník a bývalý starosta František Plavec.
„Tato smutná zpráva mě motivuje ke vzpomínkám, které jsou velmi silné a je jich obrovské množství,“ říká Plavec. „A to jak na spolupráci při výkonu našich funkcí, tak především na společné zážitky prožité v rámci našeho přátelství a stejných zájmů,“ dodává.“

Spolupráce obou mužů se začala psát již v roce 1990, kdy byl Ivan Šulc zvolen členem rady a František Plavec starostou. O čtyři roky později se Ivan Šulc stal místostarostou a této agendě se nakonec na plný úvazek věnoval téměř čtvrt století.
Když pak František Plavec v roce 2020 z funkce odešel, Ivan Šulc logicky a s plnou důvěrou občanů převzal vedení městyse jako nový starosta.
Za tu dobu se ve Stonařově zrealizovala řada velkých i menších projektů a Ivan Šulc měl na této modernizaci podle Plavce lví podíl.

Měl na starosti přípravu drobnějších akcí, přes Mikroregion Třešťsko a MAS Třešť, od papírování a dotací až po samotný dohled nad různými stavbami.
Mezi jeho nejvýraznější počiny patří vybudování Muzea meteoritů, úpravy v hasičské zbrojnici, rekonstrukce školských budov či nová dětská hřiště.
Díky svému estetickému cítění osobně navrhoval plakáty a pozvánky na obecní akce a na vysokou úroveň pozvedl také Stonařovský zpravodaj.

Občané oceňovali zejména jeho otevřenost a ochotu vždy pomoci, což pravidelně dokazovaly skvělé volební výsledky. Jako starosta pak v posledních letech úspěšně dotáhl obrovské investice do místních škol.
Poslední roky však pro stonařovského starostu nebyly snadné. Před čtyřmi lety zasáhla Ivana Šulce náhlá ztráta nejbližšího přítele z dětství, se kterým sdílel lavici už od základní školy.
K osobnímu zármutku se navíc v pozici starosty přidaly i politické tlaky ze strany některých jednotlivců a skupin.

„I když to nedával navenek najevo, z rozhovorů s ním vím, že ho to velice tížilo,“ přiznává Plavec. „Zda to bylo spouštěčem jeho zdravotních problémů před více než rokem, o tom můžeme jen spekulovat. Faktem je, že stres nikomu na zdraví nepřidá. I když už v dalším období nekandidoval, je škoda, že se nedožil alespoň konce tohoto končícího. I tak ve Stonařově zanechal obrovskou stopu.“

Mimo úřední povinnosti byl Ivan Šulc rozeným vůdcem party přátel, která sahala od Zlína přes Břeclav a Brno až po Čechy. Jeho znalost vlasti byla neskutečná – plánoval pěší i cyklistické vandry a snad nebylo místa, kde by neznal historii a památky.
Miloval cestování, které rád spojoval s návštěvami minipivovarů. Jako znalec dokázal kvalitu piva přesně zhodnotit, sám se účastnil jeho vaření a osobně se znal s řadou sládků.

Právě u dobrého moku stál u zrodu krásné předvánoční tradice s humorným názvem „Tekutý kapřík“. Svou energii rozdával také jako hudebník v kapele a člen amatérského divadla.
Nezapomenutelné zůstanou víkendy na chalupě v Panských Dubenkách, kde se přes den pracovalo a večer u táboráku se špekáčky Ivan Šulc s kytarou v ruce rozezpíval všechny přítomné.
„Při poslední návštěvě jsme si řekli, že ho ještě tento týden navštívím. Bohužel už k tomu nemůže dojít,“ uzavírá své dojemné vyprávění František Plavec.

„Chtěl jsem mu osobně poděkovat za vše, co pro městys, jeho občany, kamarády, přátele, a především mou rodinu, udělal. Tak alespoň v rámci těchto vzpomínek mu posílám poděkování do pomyslného nebe. Budeme na tebe stále vzpomínat a zůstaneš navždy v našich srdcích.“