Pravidelnou víkendovou rubriku připravuje šlechtitel a zahrádkář Petr Kumšta.

 Na sklizené záhony vyséváme zelené hnojení, které půdu obohatí o humus a živiny. Jestliže chceme v příštím roce pěstovat košťálovou zeleninu, ze zeleného hnojení vyřadíme řepku a hořčici.

 Je-li dlouhodobě teplé a vlhké počasí, preventivně stříkáme rajčata proti plísni bramborové, například přípravkem Alginure.

 Označujeme slivoně, které jsou napadeny virovou šarkou, plody mají jizvy, červenou dužninu u pecky a listy jsou skvrnité. Po ukončení vegetace napadené stromy odstraníme i s kořeny. Tato choroba nelze léčit.

 Ošetřujeme jádroviny proti skládkovým chorobám, nejlépe biopřípravkem Myco-Sin.

 Rakytník řešetlákový je trnitý keř nebo strom dorůstající výšky 3 až 6 metrů.  Plodem je kulovitá, někdy i elipsiodní peckovička, asi 5 mm široká a 8 až 12 mm dlouhá, většinou oranžové barvy, chuti kyselo-sladké, výrazně aromatické.

 Rakytník má rád lehčí, drobně kamenité, zásadité i neutrální půdy. Jeho hlavní využití je v potravinářském průmyslu a nesmíme opomenout jeho léčebné účinky.

 Plody obsahují velké množství oleje, dále cukry, organické kyseliny, pektiny, třísloviny, velké množství vitamínu C (ve 100 gramech plodů až 1300 mg), vitamíny skupiny B, flavonoidy, vitamíny A, D, F, K a vitamín P- rutin a vedle toho také nepřeberné množství dalších biologicky aktivních látek.

 Rakytníkový olej výborně regeneruje při popáleninách, omrzlinách a je velmi efektivní v léčení řady kožních nemocí. Vnitřně léčí žaludeční vředy a má protisklerotické působení. Lze jej využít jako vynikající zdroj vitamínů.

 Rakytník je rostlina dvoudomá, proto je potřeba vysazovat samčí i samičí keře. Samičí rostlina je ta, která plodí, proto se doporučuje vysazovat v poměru pět samičích na jednu samčí.

 Plody rakytníku se suší a dělá se z nich čaj. Bobule se dále mohou zpracovávat na kompoty, protlaky, sirupy a hlavně přírodní ovocný rakytníkový likér.