Účastnický rekord 1183 milovníků běhání (včetně dětských kategorií) a finanční částka 69.699 Kč vybraná v charitativním Rodinném běhu pro slečnu Nikču, taková jsou nejdůležitější čísla Jihlavského půlmaratonu 2026. A pak je tady jedna důležitá otázka, kterou položilo mnoho závodníků. Nebylo by lepší posunout start půlmaratonu z pravého poledne na dřívější čas o jednu nebo dvě hodiny?  

„Zpětná vazba od běžců je pro nás důležitá, jejich připomínky vnímáme. Otázkou dopoledního startu se budeme v našem organizátorském týmu zabývat,“ odpověděla ředitelka závodu Hana Šabatková.    
Jde vesměs o to, aby se půlmaratoncům, a od loňského roku i „desítkářům“, nenabourával jídelní biorytmus a lépe si rozvrhli stravovací plán. Ať je žaludek plný nebo prázdný, neběží se dobře…   

„Ano, chápeme to. Dopoledne jsme využívali pro dětské závody a Rodinný běh, ale nikde není psáno, že nemůžeme program obrátit nebo posunout. Problém v tom nevidíme,“ dodala Šabatková.
Co dalšího 11. ročník Jihlavského půlmaratonu předminulou neděli nabídl?

Nejlepší finiš 
Přemýšlel, jestli nedá před domácí tratí přednost kratší „desítce“ v Praze, aby měl volnou neděli. „Kdybych minulý rok nevyhrál, účast bych zvažoval. Když jste obhájce, cítíte závazek být na startu,“ řekl Jaroslav Vítek.
Dobře udělal, že do hlavního města nejel. Na souboj nestárnoucího veterána (*1972) s Jaromírem Hradeckým (*1985) se bude dlouho vzpomínat. Pravděpodobně nejlepší finiš Jihlavského půlmaratonu vůbec!

„Bylo to vítězství vůle a stálo hodně sil, protože soupeř se mě celou dobu držel. Na konci jsme šli hodně na hranu. Ve výhru jsem věřil až posledních 50 metrů,“ líčil Vítek, jenž porazil Hradeckého o pouhé dvě sekundy!
Příští rok se může zapsat do historie jako první půlmaratonec, který zkompletuje na jihlavské trati zlatý hattrick v absolutním pořadí. „Kdo ví, co bude za rok… Hlavně člověku musí vydržet zdraví, od toho se všechno odvíjí,“ reagoval Jaroslav Vítek.

Vítězný „double“
Nejlepší ženou hlavního závodu se stala Simona Tumová, která se může pochlubit vítězným „doublem“. Loni kralovala poloviční trati v rámci Decathlon 10. „Beru to postupně, takže příští rok maraton. Ale ten se asi v Jihlavě nepoběží,“ řekla s úsměvem.
Navzdory prvenství Tumová nebyla úplně spokojena. „Čas není žádný zázrak, ale na vítězství to stačilo. Měla jsem náskok, takže jsem nemusela jít ´na doraz´ jako Jarda Vítek,“ vyprávěla v cíli. V čem byl problém? „Foukal vítr, sem tam teplo, ale hlavně mě trápily unavené nohy. Měla jsem křeče do ´zaďáků´ a neběželo se mi dobře,“ prozradila. 

Premiéra vodičů
Kdo jsou ta dáma a ti pánové v zelených dresech?, ptali se diváci. Byli to vodiči, kteří měli v rámci Jihlavského půlmaratonu premiéru. Organizátoři je nasadili na trať podle vzoru jiných závodů.
„Jedna z nejlepších novinek, jaké jsme kdy zavedli, a příjemné oživení. Máme hrozně moc pozitivních ohlasů. Naprosto super. Vodiči i závodníci byli nadšeni, na památku se společně fotografovali,“ hlásila ředitelka půlmaratonu Hana Šabatková.

 
Vodiči dostali svoje startovní čísla a na rozlišovácích měli uvedeny cílové časy rozdělené po 10 minutách. Méně zkušeným běžcům pomáhali držet stabilní tempo a dokončit závod v plánovaném čase. Někteří „veleli“ skupině čítající až 30 lidí. 
„Hodně závodníků si přálo pokořit osobní rekord a většina ho díky vodičům opravdu překonala,“ doplnila Šabatková.
 
 

Přeceněné síly
Jihlavský půlmaraton pokořil rekord jak v počtu účastníků, tak bohužel v počtu fyzických kolapsů (bylo jich minimálně pět). Do akce musela záchranná služba. „Všichni závodníci, kteří potřebovali lékařskou pomoc, jsou v pořádku,“ informovala Hana Šabatková.

Fyzické vyčerpání mělo vesměs jednoduchou příčinu: přecenění sil. Rovná trať a hezké počasí sváděly k „přepálení“ začátku. „Jedna holčina se před startem nadopovala hořčíkem a ještě něčím, což nadělalo více škody než užitku,“ prozradila Šabatková.
Na cyklostezce v Mlýnské ulici šel jeden běžec do mdlob v okamžiku, kdy jej míjel medik Vít Brabenec. „Držel se zábradlí a jedna závodnice ho podpírala. Společně jsme ho odtáhli do stínu, zvedli mu nohy a pořadatel přivolal zdravotníka,“ věděl Brabenec, jak reagovat. Následně pokračoval v závodu.
Studenta třetího ročníku medicíny překvapilo, že kromě oné paní nikdo nezastavil, aby pomohl. „Princip fair play asi tak úplně nezafungoval,“ podotkl.