Archeologie při stavbě Horácké multifunkční arény: Výzkum u kostela sv. Ducha. Tak se jmenuje publikace, kterou letos vydala Archaia Brno ve spolupráci s Muzeem Vysočiny Jihlava.
Autory jsou archeologové jihlavské pobočky Archai Brno, kteří se na záchranném archeologickém výzkumu podíleli: Jakub Těsnohlídek, Šimon Kochan a antropoložka Kristýna Kuklová. Na publikaci se dále podíleli historička Dana Zapletalová a Milan Černý.
Publikace vyšla v 700 exemplářích a je neprodejná. Občané se s ní budou moci seznámit 16. září od 17 hodin na jihlavské radnici v rámci přednášky.

Nová Horácká multifunkční aréna (HMA) vznikla na místě Horáckého zimního stadionu. Starý stadion byl z části postavený na bývalém městském pohřebišti. „Vzhledem k zásahu do plochy bývalého hřbitova proběhl v letních měsících roku 2023 ve spolupráci se zhotovitelem stavby záchranný archeologický výzkum,“ vysvětlili archeologové.

Podotýkají, že výzkum pohřebiště jim přinesl možnost nahlédnout do demografie, zdravotního stavu, stravovacích návyků a životních podmínek obyvatel Jihlavy napříč staletími. 
Většina plochy parku téměř 12.000 m2 nebyla archeologickým výzkumem dotčena. „Ačkoliv byla odkryta pouze malá část hřbitova (necelých 500 m2), jednalo se o dosud nejrozsáhlejší výzkum pohřebiště na celé Vysočině,“ pokračovali archeologové.

Hřbitovy uvnitř nestačily
Publikace přináší unikátní fotografie z doby, kdy byly Smetanovy sady městským hřbitovem. Nový městský hřbitov zde byl založen v roce 1558. O 14 let později byl na hřbitově v renesančním slohu postaven kostel sv. Trojice (nyní sv. Ducha).  
„Při velkém rozmachu Jihlavy v 16. století a množství úmrtí během morových epidemií přestala stačit kapacita hřbitovů uvnitř hradeb,“ popisují autoři publikace okolnosti vzniku nového hřbitova na tehdejším Špitálském předměstí. 
Nové pohřebiště začalo sloužit svému účelu rok po jeho založení. „Prvním pochovaným byl soukeník Matyáš Arnold dne 12. září 1559,“ píší archeologové.

Krátce po založení nového hřbitova na Jihlavu dolehly další morové epidemie. „V roce 1562 umíralo až 54 osob denně, celkem podle některých odhadů zemřelo kolem 4000 obyvatel. Další morové rány zasáhly město v letech 1571, 1574 a 1597,“ shrnuli Těsnohlídek, Kochan, Kuklová, Zapletalová a Černý.
Podle knihy měl hřbitov obdélný půdorys, obklopen byl zdí se dvěma branami. Chodilo se na něj většinou z brány Matky Boží.

Zdvojnásobení neprošlo
Hřbitov byl značně poškozen za třicetileté války v letech 1645-1647. V té době město okupovali Švédové. „Okupační plukovník Samuel Österling dokonce nechal v touze po pokladech rozhrabávat hroby a vybírat prsteny i další cennosti, se kterými byli zesnulí pohřbeni,“ zmiňuje publikace o archeologii.

Zkázu hřbitova dovršila děla císařské armády, která město obléhala. „Bylo zničeno mnoho náhrobků a ze zasažených hrobů byly rozmetány kosti nebožtíků na všechny strany,“ popsali archeologové.
V následujících desetiletích byl hřbitov postupně opravován a rozšiřován. V druhé polovině 19. století přestalo pohřebiště dostačovat svoji kapacitou.

Vedení Jihlavy stálo tehdy před dilematem. „Město nejprve zvažovalo jeho rozšíření na dvojnásobek, a to severním směrem k vojenskému špitálu, nebo zřízení nového hřbitova dále od města, při silnici na Pelhřimov,“ navázala publikace o archeologii při stavbě HMA. Nakonec zvítězila druhá varianta, díky níž vznikl Ústřední hřbitov.

Rozhodla o tom lékařská komise, která stav hřbitova označila za závadný. Hřbitov byl tak přeplněn, že se v něm musela uložená těla exhumovat někdy už po šesti či osmi letech. Pohřbívalo se doslova, kde se dalo. V létě zamořoval okolí hřbitova zapáchající výtok. 

„Hřbitov existuje již 309 let a vezme-li se průměr úmrtnosti po 762 osoby, pak se může počítat, že v té půdě zetlelo už asi 200 tisíc mrtvol, což znamená veliké hromadění organických látek,“ uvedl mimo jiné ve Svatojakubských análech kooperátor od sv. Jakuba Oldřich Med, jehož citace je obsažena v publikaci o archeologii HMA.
Na hřbitově se pohřbívalo do roku 1869. Poté byl postupně upraven na městský park na základě návrhu jihlavského zahradníka Aloise Neuwirtha. V roce 1891 byla odstraněna hřbitovní zeď s branami a objekt márnice.

Záhadný kámen 
V letech 1925 bylo v severní části Smetanových sadů sokolské cvičiště s oválnou běžeckou dráhou a hudebním pavilonem.
Na jeho místě v letech 1954-1955 vyrostl nezastřešený Horácký zimní stadion. „V letech 1966-1967 se přistoupilo k zastřešení otevřeného kluziště příhradovou konstrukcí střechy podle projektu Jana Řídkého,“ uzavřeli autoři Archeologie při stavbě HMA.
V nově zrevitalizovaném parku se u nejstaršího dubu u kostela sv. Ducha nachází kámen s německým nápisem, který připomíná císaře Františka Josefa I. Nápis na kameni má poškozený letopočet. 

„V první chvíli jsme si mysleli, že jsme našli asi náhrobní kámen s Františkem Josefem, ale vzápětí nám bylo jasné, že je to pamětní kámen,“ sdělil JL archeolog Šimon Kochan.
Archeolog po jeho původu stále pátrá. V dobovém tisku (Jihlavské listy nebo Mährische Grenzbote) nenalezl však žádné zmínky o jeho odhalení. Zjistil, že byl v parku patrně postaven k nějakému kulatému výročí vlády císaře. Za nejpravděpodobnější považuje rok 1898.