V září připevňujeme na kmeny stromů i kůly lepové pásy proti píďalkám, aby v korunách nenakladly vajíčka. Ta by totiž přezimovala a housenky by na jaře okusovaly listy.

 V tomto období je v zeleninové zahradě nejzávažnějším škůdcem pochmurnatka mrkvová. Druhá generace tohoto škůdce klade vajíčka v druhé polovině srpna a v září a způsobuje poté červivost mrkve.

 Ekologickou ochranou je přikrývání mrkvových záhonů bílou netkanou textilií v období před kladením vajíček.

 Od konce srpna a po celé září ponecháváme přikryté netkanou textilií i porosty póru, neboť tento zásah je šetrnou a účinnou ochranou proti vrtalce pórové. Nálet vrtalek se pozná podle tečkovitých vpichů do listů hostitelských rostlin. Vrtalka pórová je malá dvoukřídlá muška, jejíž larvy na jaře poškozují listy cibule kuchyňské, v létě pak rostliny póru.

 Celý měsíc je ideální pro výsev špenátu. Nejenže do zimy dobře naroste, ale rostliny z pozdnějších výsevů také spolehlivě přezimují a vyvinuté listy pak můžeme sklízet už brzy z jara. Pro naše podmínky jsou vhodné třeba odrůdy Emilia F1 nebo Winter Riesen, které přezimují i v silných mrazech.

 Září je také ideálním obdobím pro založení nového trávníku, příznivé teploty, kratší den a dostatek vláhy jsou zárukou rychlého klíčení travního osiva.

 Vyčistíme, vybílíme a vysíříme sklep, očistíme a vydezinfikujeme police a lísky na ovoce. K dezinfekci použijeme 1% roztok Chloraminu nebo přidáme do vody přípravek Savo v koncentraci 1%. Dokončujeme ošetřování  plodů jabloní proti pihovitosti dužniny solemi vápníku. Rozhodující je poslední postřik 14 dnů před sklizní, a to např. 1% Kalkosolu 25 nebo 1% ledkem vápenatým.

 Dřeviny, které jsou citlivější na zimní mrazy, přihnojujeme síranem draselným, aby měly vyzrálé dřevo a v zimě je nepoškozoval mráz.