Na konci roku skončí tištěné vydávání časopisu Mährischer Grenzbote, který v němčině informuje o dění v Jihlavském jazykovém ostrově. Od ledna 2027 bude pokračovat jen na internetu pod novým názvem Iglauer Nachrichten. 

Jako noviny vznikly již v roce 1848 pod názvem Sonntagsblatt. V roce 1875 byly přejmenovány na Mährischer Grenzbote, pod kterým vycházely až do konce druhé světové války jako hlavní německojazyčné periodikum Jihlavského jazykového ostrova.

Redakce zpravodaje v dubnu informovala, že noviny nahradí internetový Iglauer Nachrichten (Jihlavské noviny), jehož titulní hlavičku již zveřejnila.

Jak uvádí samotné noviny, po poválečném odsunu německého obyvatelstva se Mährischer Grenzbote (Moravský pohraniční zpravodaj) stal oficiálním informačním zpravodajem spolku Gemeinschaft Iglauer Sprachinsel, sdružení bývalých obyvatel Jihlavského jazykového ostrova žijících v Německu.

„Dodnes je nejdůležitějším pojítkem mezi krajany z Jihlavského jazykového ostrova, kteří dnes žijí především v Německu a Rakousku,“ píší na svých webových stránkách doslova.

„Původní Mährischer Grenzbote vycházely ve zlaté éře tištěných novin. Považuji je za zrcadlo novodobé jihlavské minulosti: se vším zajímavým, ojedinělým, dobrým i nedobrým, co ji provázelo,“ říká o novinách publicista Zdeněk Geist, který z nich čerpal i při tvorbě knih Život za První republiky, Jihlavsko v letech 1918-1938 v dobovém tisku a Druhá První republika. 

„Mährischer Grenzbote byly informačně hutné, graficky přehledné, zpravodajsky pohotové, názorově jasně vyhraněné. Zaměřené na aktuální dění v jihlavském jazykovém ostrově, ale přinášely i zprávy o dění ve světě. Zabývaly se historií města i okolního kraje, jeho jazykových a kulturně-lidových odlišností,“ vysvětluje Geist. 

„Byly bohaté na vzpomínky rodáků, stejně jako na připomenutí těch, kteří jako synové města naopak žili mimo Jihlavu. Mährischer Grenzbote nesou pečeť autenticity, která z města zmizela.“

Jak dodává, noviny samotné i jejich přílohy jsou pro badatele i dnes zdrojem mnohých informací. „Rád s těmi novinami pracuji. Jejich rubriky věnované kulturnímu dění byly nejen obsáhlé, ale i zpravodajsky a kriticky věcné. Někdy šly na podstatu rychle a bez okolků - tak se dřív psávalo,“ podotýká.

V době konce 19. a začátku 20. století vycházely vedle sebe na našem území dvoje noviny - německé Mährischer Grenzbote a české Jihlavské listy (vznikly 1892).

V dobových Mährischer Grenzbote bylo možné najít i řadu článků, jejichž protičeský a zaujatý tón zastínil jiné přednosti novin.

„Byla období, kdy jich nebylo málo. Na druhou stranu, rivalita byla oboustranná. Kdo se začte do Jihlavských listů na přelomu století, po vzniku ČSR či před rokem 1938, pozná, že obě národnosti si svého času ve svých novinách rozdávaly zlá a ostrá slova vzájemně a bez servítků,“ konstatuje publicista.    

Po roce 1945 patřily Mährischer Grenzbote již k jiným poměrům. „Byly z města vyhnány spolu s jejich čtenáři i autory. Psaly sice nadále o dění v rodném městě, ovšem už přes pomyslnou clonu z vynuceného zahraničí,“ uvádí Geist s tím, že je obdivuhodné, jak jejich vydavatelé i přispěvatelé odhodlaně tvořili noviny po další desetiletí.

„Původní rivalita pominula a kdysi ikonické jihlavské noviny poskytovaly naopak určitý vnější pohled na město, jeho poválečný vývoj a dění v něm.“ To se děje dodnes. Zpravodaj přináší aktuální články z Jihlavy a okolí. Snímky zásadních nových staveb z Jihlavy dodává například J. Lang.

Podle Geista si společenství německy hovořících Jihlavanů těchto novin jako pojítka se svým městem příkladně cenilo. Přesto končí. 

„Nelze se neptat: jak je tomu u současných Jihlavanů v případě česky psaných Jihlavských listů? Ty směly zůstat,“ pokládá publicista Zdeněk Geist řečnickou otázku s dodatkem: „Ještě aby vydržely!“