Houbařská sezona v Česku je podle odborníků dlouhodobě slabší. 
Vyplývá to z průzkumu Ministerstva zemědělství a České zemědělské univerzity, podle kterého byl rok 2025 z pohledu sběru hub i lesních plodů podprůměrný.
„Největší problém je dlouhodobý nedostatek vláhy. Houby nepotřebují jen déšť, ale hlavně trvale vlhkou půdu,“ vysvětluje Kateřina Pauzarová, jednatelka Mykologického klubu Jihlava.
Podle ní nestačí ani prudké lijáky, ani krátké přeháňky. 

Na slabší úrodu má vliv také proměna českých lesů po kůrovcové kalamitě.
„Tam, kde zmizely smrkové porosty, zmizely s nimi i druhy, které s nimi tvoří mykorhizu,“ upozorňuje Pauzarová.

Situace se podle ní výrazně změnila přibližně před deseti lety po sérii suchých let. „Postupně si zvykáme na to, že houby rostou převážně na podzim a ve zbylých částech roku jen nárazově podle aktuálního počasí,“ dodává.
Ani Vysočina podle ní není výjimkou. „Aktuálně jsou na Vysočině pro houby velmi příznivé teploty. Bez vody je nám to ale k ničemu,“ říká Pauzarová.

Podle průzkumu si loni každá domácnost, jejíž členové chodí do lesa, odnesla v průměru 6,2 kilogramu hub, 2,6 kilogramu borůvek a 1,3 kilogramu malin. Celkově Češi nasbírali přes 20 tisíc tun hub, přesto byl objem sběru pod dlouhodobým průměrem.
„Průzkumy dlouhodobě ukazují, že obyvatelé České republiky navštěvují lesy často a tráví v nich aktivním odpočinkem velice rádi svůj volný čas. Považuji proto za důležité tento jejich rekreační a produkční přínos nadále zachovat,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).
Přestože úroda hub kolísá, zájem o lesy zůstává vysoký. V roce 2025 navštívil podle dat ministerstva každý obyvatel Česka les v průměru více než třiatřicetkrát a houby si i přes slabý rok udržely pozici nejčastěji sbírané lesní plodiny.