Co vás na opačném pohlaví nejvíce vytáčí?

V současné době nic. Můj partner je úžasný člověk.

 Měnila byste s muži?

Neměnila. Být ženou sice není vůbec lehké, ale jsem jí ráda. Ani muži to nemají jednoduché.

 Co vy a řízení auta?

Ó jé… Autoškolu jsem sice před mnoha lety absolvovala, ale řízení bylo pro mě velmi stresující. V dnešní dopravní situaci bych za volant nesedla. Pravdou je, že řídit auto je kus osobní svobody, ale raději se vezu.

 O jakém povolání jste snila coby malá holka?

Chtěla jsem být herečkou. Pořád jsem něco předváděla, a to už od školky. Účastnila jsem se recitačních soutěží a přitom jsem i obsah básničky hrála. Nakonec jsem vystudovala gymnázium v Moravských Budějovicích, odkud pocházím, a vzdělání si doplnila Střední knihovnickou školou v Brně.

Knihovnicí v Třebíči jsem byla třináct let a pak začala moje novinářská dráha. Před důchodem jsem pracovala v Městském kulturním středisku v Třebíči. Herecký sen se mi splnil v třebíčském amatérském divadle AMPULKA, kterého jsem členkou.

 Jaké jsou tři nejdůležitější věci ve vaší kabelce?

Brýle, kapesníčky, klíče.

 Zvládla byste se obejít týden bez mobilního telefonu?

Nejsem rozhodně závislák. Dokonce mám jen tlačítkový telefon. Po pravdě… bylo by to těžké, ale asi zvládla.

  Sukně, nebo kalhoty?

Raději kalhoty, a když šaty, tak dlouhé. Sukně nenosím.

 Jaký byl váš největší úlet?

Chtěla jsem vydat knihu a nakonec jsem jich napsala deset. To by se mohlo považovat za životní úlet.

 Co vás stoprocentně vždy rozesměje?  

Můj kocourek.

 Které místo na Vysočině máte nejraději?

Třebíč. Je krásná a právem má baziliku a židovské město na seznamu UNESCO.

 Kterou vlastnost považujete za nejdůležitější?

Přátelství, být tu pro druhé, když to potřebují.

 Máte nějaký svůj tip nebo recept, jak si udržet v současné době zdravou mysl?

Nedívat se na zprávy v televizi. Být s dobrými lidmi.          

Miroslava Čermáková

(*1954)

třebíčská spisovatelka

před odchodem do důchodu dlouholetá novinářka