Reklama
Dnes je čtvrtek 16.07.2026      svátek má Luboš

Na zatčení pátera Buly zavzpomínal jeho žák

MIROSLAV ŠTORK v kostele Narození svatého Jana Křtitele v Rokytnici nad Rokytnou, který je spojen s blahoslavenými Janem Bulou a Václavem Drbolou. Foto: Petr Klukan
MIROSLAV ŠTORK v kostele Narození svatého Jana Křtitele v Rokytnici nad Rokytnou, který je spojen s blahoslavenými Janem Bulou a Václavem Drbolou. Foto: Petr Klukan
06.07.2026 Zprávy/Komentáře(0), autor:
Bajer Pavel

Blahoslavený páter Jan Bula byl zatčen 30. dubna 1951 komunistickou tajnou Státní bezpečností (StB) v Rokytnici nad Rokytnou, kde působil. Uvádí se, že k tomu došlo na místní faře.
Podle pamětníka Miroslava Štorka byl Jan Bula odveden, když je v místní škole učil náboženství. Miroslavu Štorkovi bylo tehdy osm let. 


„Pan farář Bula nám ve škole v náboženství říkal: ´Dneska budeme mít jako téma Nanebevstoupení Páně´,“ řekl JL pamětník. Doplnil, že farář byl velký malíř a začal v hodině malovat kopec. Když chtěl nakreslit Ježíše Krista, vstoupil do třídy ředitel školy.


„Povídá: ´Pane faráři, máte jít do kanceláře.´ Pan farář položil křídu a šel do kanceláře. Dlouho nešel. My jako děti jsme se rozběhly po celé třídě. Hulákaly jsme a honily se…,“ pokračoval Štork.
Vzpomíná si, jak se podíval z okna a spatřil před školou stojící černé auto. Víc si nepamatuje. „Neviděl jsem, že by nastoupili do auta,“ zdůraznil. O tom, co se s knězem stalo, jim nikdo nic neřekl. 


Jako malý kluk si vzpomíná, že páter Bula nosil oblek a pod sakem měl vždy kněžský kolárek. Děti vnímaly Bulovo jednání jako velice laskavé. „Nenadával nám, vůbec na nás nebyl přísný. Na jeho hodiny jsem se těšil,“ popsal. 
Podle Štorkových rodičů byl Bula vynikající kněz a tichý člověk. Připomněl, že spolu s Milošem Hlouchem založil malířskou školu. Malovali město a okolí. Zmínil, že hodně občanů Rokytnice má jejich obrázky. 


Miroslav Štork se 6. června zúčastnil obřadu blahořečení páterů Buly a Drboly v Brně. Žádné další vzpomínky z minulosti se mu při obřadu nevrátily. „Žil jsem tím, co je, ze starého jsem si nevybavoval nic,“ potvrdil.
Mnozí lidé o 50. letech minulého století mluvit nechtějí, protože jsou ve společnosti tyto události stále živé. Miroslav Štork však patří v tomto ohledu mezi výjimky. 
„Pokud člověk umře, tak už je všechno ztracené, je potřeba všechno říci, pokud je člověk živý, protože je to pro příští generace,“ má jasno.  
 

0 komentářů

Přidat Komentář


Reklama Reklama
Reklama