Před brankou koupaliště v Lukách nad Jihlavou postávají nedočkaví návštěvníci. Ještě není otevřeno, přesto v bazénu dva chlapíci v plaveckých čepičkách poctivě „ukrajují“ tempa. „Nějací závodníci?“ přemýšleli…

Ano, závodníci. Matyáš Kolář z Brtnice a Rostislav Zapoměl z Panské Lhoty, sedmnáctiletí členové Jihlavského plaveckého klubu (JPK), ladí formu před letním mistrovstvím republiky. Prvně jmenovaný následně odcestuje s juniorskou reprezentací dálkových plavců do maďarského Velence na evropský šampionát. Klub bude mít na „Evropě“ zástupce v mužské kategorii po dlouhých 13 letech.

A to ještě Tobias Esposito splnil pro změnu limit pro bazénovou juniorskou „Evropu“ v německém Mnichově…  

Výsledkový prapor JPK již nedrží v ruce jenom ženy, byť ty nadále zdobí vysoká výkonnost (Jasmína Trněná je v reprezentaci, Mia Pavlinec startovala na mezinárodním miltiutkání v Košicích). „Je super, že jsme se jako kluci začali více prosazovat,“ kvitoval Kolář změnu zavedených pořádků. „Hodně lidí odešlo do jiných oddílů, nebo přestalo plavat, což nám dalo možnost se více prosadit,“ dodal Zapoměl.

Matyáš Kolář se před kariérou v bazénu, respektive na otevřené vodě, věnoval fotbalu. Na plavání neměl podle svých slov ani pomyšlení. Jenomže fotbal nebyl to pravé ořechové, a tak jej rodiče nasměrovali k mokrému sportu. „Dobře udělali, protože mi to jde lépe než kopat do balonu,“ usmíval se.

Rostislav Zapoměl je naopak čistokrevný plavec. Do vody skočil z vlastní iniciativy. „Kromě triatlonu, který mám jako doplněk letní přípravy, jsem nikdy jiný sport nedělal, ani jsem nebyl členem jiného sportovního kroužku,“ prozradil.

Říká se, že plavání dělá kráská těla. Oba pánové jsou toho důkazem. Figuru mají vysportovanou. Jakoby vypadli z katalogu modelů… „Jo, máme hezké postavy, ale u holek spíše vítězí fotbalisté a hokejisté,“ konstatoval Zapoměl. „Protože si mohou v budoucnu vydělat více peněz než plavci,“ doplnil s úsměvem Kolář.

Zatímco svěřenci kouče Libora Vejnara polykají dopolední tréninkové dávky a přitom se vyhřívají na sluníčku, jejich spolužáci plní školní povinosti. „Můj třídní účitel nebyl nadšený, že budu mimo školu, ale když jsem mu vysvětlil, oč jde, tak to pochopil,“ prozradil Rostislav Zapoměl. Na Matyáše Koláře se kamarádi a spolužáci trochu zlobili, že s nimi nejel na vodu. „Bohužel to nešlo. Rád bych tam byl, ale příprava na mistrovství Evropy logicky dostala přednost. Třeba si to brzy vynahradíme,“ omlouval se.

Časová vytíženost je to, co oběma na plavání vadí. Nemají prostor na kamarády, koníčky a záliby, které dohánějí mimo sezonu. „Ale jednou jsme se pro tento sport rozhodli, takže musíme tu oběť podstoupit,“ shodují se. A „nebrblají“ ani nad brzkým vstáváním kvůli předškolním ranním tréninkům… „Někdy se člověku nechce vstávat a musí se přemáhat,“ přiznal Kolář. „Přemáháme se hlavně na soustředěních,“ mrkal šibalsky Zapoměl na kouče Libora Vejnara, jenž jedním uchem nenápadně poslouchal, co jeho „sporťáci“ říkají.

Je to přísný kouč? „Při tréninku ano, ale jinak se k nám chová kamarádsky. Od sportovců z jiných odvětví slýcháváme, jak na ně trenér křičí. U nás to tak není. I proto je to můj plavecký vzor,“ odpověděl Rostislav Zapoměl. Matyáš Kolář vzhlíží k rumunskému kraulaři Davidovi Popovicimu, úřadujícímu olympijskému vítězi na 200 m.

Republikový šampionát v Praze – Podolí startuje již dnes. Jaké ambice mají talentovaní závodníci Jihlavského plaveckého klubu? „Hlavně si to užít, a když to dobře půjde, pokusit se kvalifikovat do finále,“ má jasno Zapoměl. Jeho kolega pošetří síly na dálkovou „Evropu“ a odstartuje pouze na 800 m kraul. „Budu cílit na osobní rekord,“ avizoval Kolář.     

A plavecké plány do budoucna? „Konečně vybojovat medaili i na republikovém šampionátu juniorů, kde jsem byl třikrát čtvrtý. Rád bych tu smůlu prolomil,“ zdůraznil Rostislav Zapoměl. Pro Matyáše Koláře je účast na juniorském mistrovství Evropy prozatímním vrcholem kariéry. „Musím popřemýšlet, kam bych ji měl dále směřovat. Trenér se domnívá, že jsem více bazénový než dálkový plavec, tak doufám, že i v bazénu se něco podobného podaří.“ 

Je otevřeno, na loucké koupaliště přicházejí první návštěvníci. Někteří si přeměří jihlavské plavce zvídavým pohledem. „Možná nejsou rádi, že jsme tady dříve než oni a máme dráhy jenom pro sebe, zatímco oni stojí od půl desáté ve frontě a koukají přes plot,“ přemítal Zapoměl. „A říkají si, kdo se to ve vodě plácá,“ dodal Kolář.

Možná se oba jednoho dne dočkají toho, že místo poznámek o „vetřelcích“ uslyší od veřejnosti, jakožto slavní plavci a reprezentanti, prosbu o autogram. „Bylo by to hezké, ale zůstaňme nohama na zemi,“ nelétá Matyáš Kolář myšlenkami v oblacích. „Třeba to tento článek v Jihlavských listech změní…,“ doufá Rostislav Zapoměl.