V nejtěžších chvílích se můžeme spolehnout jeden na druhého, říká vedoucí Ukrajinské kavárny Spilka v Jihlavě Tamara Rakojid.  
 

Město zrušilo Ukrajinský dům na Brněnské ulici. Máte už zajištěné nové prostory?
Ano. V Ukrajinském domě jsme fungovali do 30. dubna. Poté jsme museli vše přestěhovat na Znojemskou ulici 7, kde jsme získali nové prostory. Nachází se tam byt, který je potřeba zrekonstruovat, aby mohl sloužit našim aktivitám. Do 5. května jsme museli odevzdat od původního Ukrajinského domu klíče.

S rekonstrukcí nových prostor vám někdo pomáhá, nebo si ji zajišťujete sami?
Dostali jsme jen klíče a pár lahví čisticích prostředků. Všechny věci jsme převáželi a přenášeli sami. Bylo to velmi náročné. My Ukrajinci děláme všechno sami na vlastní náklady. Je potřeba vyměnit okna a provést celkovou rekonstrukci. Nové prostory byly totiž v nevyhovujícím stavu.

Kdo vám s opravami pomáhá?
Dostali jsme pomoc od ukrajinské opravárenské skupiny, která pochopila naše potřeby. Poskytuje nám kvalitní pomoc a konzultace, i když nemáme prostředky na plnohodnotnou obnovu prostor. Chybí nám ještě nástěnný obraz v našem tradičním stylu. Chceme totiž nové prostory vyzdobit tak, aby předávaly ducha naší vlasti. Je to naše paměť.
Pomohl nám také F Point, který zahájil sbírku na rekonstrukci nových prostor na donio.cz. Největší výdaje však od prvního dne stěhování neseme my. Jde především o nákup stavebního a opravárenských materiálů. 

Jak probíhalo stěhování?
Bylo to náročné. Pomáhali nám ukrajinští i čeští dobrovolníci. Přijely tři automobily a celkem se zapojilo přes 20 lidí, převážně ženy. Děkujeme městu a F Pointu, že nás nenechali na ulici a zajistili nám nové prostory.

Co bylo na stěhování nejsložitější?
Najít vhodná auta a silné mužské ruce na převoz a přenášení nábytku. Zpravidla probíhá stěhování a dovoz nábytku až po rekonstrukci prostor. V naší situaci jsme ale byli nuceni několikrát přenášet nábytek a věci z místnosti do místnosti během samotné rekonstrukce.

Odkdy budete fungovat na Znojemské ulici?
Bohužel nemáme přesné datum otevření na nové adrese. Zatím tomu brání současný stav prostor a nedostatek finančních prostředků. Jsme velmi vděční všem ochotným Čechům a Ukrajincům, kteří k nám nezůstávají lhostejní.

Jaké dojmy byste chtěla, aby si člověk odnesl z návštěvy Ukrajinské kavárny?
Domov je místem síly a bezpečí; o to jsme přišli. Naši vojáci na frontě bojují ze jeho návrat. My pobýváme v jiné zemi v dočasném domově a máme možnost znovu vytvářet a uchovávat naši jednotu pro budoucnost. Je to také příklad pro českou komunitu, že v nejtěžších chvílích se můžeme spolehnout jeden na druhého. 

Jako spolek se zabýváte osvětovou činností. O co konkrétně jde?
Hlavní činnost organizace je zaměřena na ženy a malé děti, které musely najít útočiště před válkou. Pořádáme workshopy a fungují dětské kroužky pro různé věkové skupiny. V sobotu zde pracuje psycholog s dětmi i dospělými. Kromě toho sem o víkendech dochází mládež do 25 let. Může využívat knihovnu nebo učit se. Také zde funguje vyšívací kroužek.

Hovořila jste o pořádaných workshopech, co si mám pod tím představit? 
Například zdobení vajíček, malování petrykivskou malbou či slobožanským stylem. Je to určitá forma terapie a zároveň i způsob, jak uchovat národní dědictví.
U nás se konají i různé tematické vzdělávací akce, například Den knihoven nebo Večery poezie. Důležitou činností je také sběr a odesílání humanitární pomoci pro potřeby ukrajinské armády.