Malárie, horečka dengue a horečka chikungunya. To jsou tři druhy nebezpečných chorob, které si přivezli z cest do tropů lidé žijící na Vysočině. Vyplývá to ze zprávy vysočinské Krajské hygienické stanice v Jihlavě (KHSV). Hygienici zveřejnili v tiskové zprávě statistiku za roky 2018-2025.

„Ze 197 případů infekcí dovezených ze zahraničí v období let 2018 až 2025 byly nejčastější infekce způsobující akutní střevní a zažívací potíže,“ přiblížila Hana Pavlasová, ředitelka protiepidemického odboru KHSV.
Z nebezpečnějších nákaz byla v letech 2018-2025 zaznamenána horečka dengue 11x, dále sedm případů malárie a dva nakažení horečkou chikungunya.

Uvedené nemoci přenášejí komáři nejčastěji z infikovaného člověka. Jak sdělila v rozhovoru pro JL již dříve epidemioložka Alena Dvořáková, změny klimatu podněcují šíření již existujících nemocí. Některé tropické nemoci by mohly přežívat i v našem pásmu. 
„Komáři, kteří se běžně vyskytují v tropických nebo subtropických oblastech mají tak vhodné podmínky pro své přežití a mohou v Evropě přenášet například západonilskou horečku, horečku dengue nebo horečku chikungunya, a to i u nás,“ varovala epidemioložka.

Dengue „vede“ v Asii, malárie v Africe
Proti horečce dengue existuje od roku 2023 očkování. Projevuje se prudkými horečkami a bolestmi kloubů. Bolesti někdy mohou být intenzivní. Proto se nemoci říká také horečka lámající kosti. Zhruba pět procent případů může mít závažný průběh, který mnohdy končí úmrtím.

Malárii je možné předcházet, popřípadě ji tlumit antimalariky. Tato nemoc se projevuje zimnicí a vysokými horečkami. V případě neléčení nemoc končí často smrtí nakaženého.
Podobné příznaky jako dengue může mít horečka chikungunya. Narozdíl od dengue je u ní smrtnost pouze výjimečná. Na nemoc se zatím není možné očkovat. Podle zdravotníků její prodělání zajišťuje celoživotní imunitu. 
„Je proto třeba, abyste v případě některých příznaků informovali svého lékaře i o tom, že jste byli před krátkým časem v zahraničí,“ vyzvala Dvořáková.
Podle ní je to i výzva pro všechny lékaře, aby při diagnóze mysleli i na choroby, se kterými se běžně nesetkávají.

Dengue se nejvíce nakazili lidé při pobytech v Indii, na Maledivách a v Thajsku (po třech případech). Obávanou malárií se nejvíce osob z Vysočiny nakazilo v Tanzanii a v Ugandě (po dvou případech). Minimálně jeden z nich skončil fatálně. V souvislosti s malárií se například v roce 2023 hovořilo jako o příčině úmrtí jihlavského zoologa Aleše Tomana, který se jí měl nakazit v Ugandě.

Salmonelóza i úplavice
Střevní problémy. To jsou nejčastější onemocnění, která si lidé přivážejí ze svých dovolených v tropických a subtropických oblastí. 
KHSV uvádí, že v letech 2018-2025 si lidé z Vysočinu z dovolených přivezli 50 případů salmonelózy a shigelózy (druh úplavice). V téměř 60 dalších případech šlo o jiný druh střevní infekce. 

„Střevní infekce se projevují průjmem, zvracením, nevolností, bolestí břicha, zvýšenou teplotou či horečkou. Může dojít k dehydrataci organismu,“ přiblížila Pavlasová.
Za neúčinnější prevenci střevních nákaz považuje důslednou hygienu rukou a dodržování zásad bezpečné konzumace potravin a vody.
„Onemocnění mívají spíše lehčí průběh, avšak pro malé děti, seniory nebo osoby s oslabenou imunitou mohou znamenat riziko,“ upozornila Pavlasová. Doplnila, že proti některým infekcím je možné se před cestou nechat očkovat. 

Riziko nákazy je větší v zemích s nižším hygienickým standardem. Kromě důsledného mytí rukou je doporučováno i používání dezinfekce.
„Důležité je pít jen balenou nebo převařenou vodu, a používat ji i na čištění zubů.  Doporučuje se také vyhýbat ledu do nápojů. Platí zásada nejíst nic, co není dostatečně tepelně upravené, nebo co nelze oloupat,“ dodala mluvčí KHSV Jana Böhmová.