Zatím co jiné země po letech provozování VE zjistily, že jde o neefektivní, neekologický a zdraví škodlivý způsob energie, dovídáme se z médií, že české obce mají o tato monstra velký zájem. Agenti větrných parků objíždějí vesnice s dokonale připravenou  přednáškou, příslibem peněz a výhod. V této době, kdy větrné farmy v Evropě krachují a je už jasně dokázáno, že je tento zdroj energie neekonomický, další a další  investoři chtějí stavět VE na našem území.

Konečné rozhodnutí je v rukou malé obce. Kde má obecný zastupitel, který chodí do práce, nastudovat obrovskou sumu znalostí? Jak má pošťačka, traktorista, šéf hasičů, či vychovatelka v mateřské školce kompetentně, náležitě, odborně a hlavně zodpovědně rozhodnout o osudu celého regionu? Ví vůbec zastupitelé obecních úřadů, že za své rozhodnutí ohledně VE nesou právní odpovědnost? (str 371) Stát, vybaven experty, odborníky, jen přihlíží.

  Nyní se chystá „vylepšení“ systému schvalování - zavedení tzv. akceleračních oblastí se zrychleným stavebním řízením. Pes je zde zakopán v možnosti, že obec již bude z rozhodování vyloučena. Bude sice inkasovat nějaký peníz za znehodnocené prostředí, viz níže uvedené, na konci životnosti VE, po max. 20 letech ji čeká riziko likvidace větrných monster na vlastní náklady. Finanční příspěvek je ve smlouvách s investory obvykle podmíněn tím, že se vyplácí jen v případě, pokud má provoz zisk.

   Aby nemohli v budoucnu říci, že nevěděli, předkládám výstižný přehled negativ VE, o kterých se nemluví.

Pro tento článek jsem čerpala informace z knihy „Negatívne účinky veterných elektrární. Zapravdu.sk. Za pravdu o veterných parkoch“. V tomto obsáhlém díle se nachází 36 kompletních vědeckých studií, 222 částečných studií, množství odborných článků, posudků a analýz. 872 linků na odborné články, 680 referenčních vědeckých zdrojů. Stovky výpovědí lidí žijících v blízkosti VE, linky na videa s výpověďmi lidí z celého světa. Uvádím stránky některých citací. Podrobné informace najdeme též na – Krajina lidí.

1.Větrné turbíny generují nízkofrekvenční zvuk a infrazvuk (zvuk, který pro většinu lidí není sluchem slyšitelný).

- Může se šířit na vzdálenost 10, 15 až 20 km od zdroje a jeho síla vzdáleností neklesá. Prochází neovlivněn budovami a masivy lesa. Zvyšuje se výškou a mohutností VE.

- Lidské ucho ho nevnímá, ale organismus na něj reaguje. Ovlivňuje zdraví a psychickou a fyzickou pohodu.

- Není povinností akustiků hodnotit vliv na lidské zdraví. To je doména lékařů, ale ti netuší, že VE tento zvuk vytváří a také se na jejich názor nikdo před výstavbou VE neptá. Akustici hodnotí pouze hlukové normy na ochranu sluchu a tyto metodiky nejsou vhodné na hodnocení infrazvuku, který generují rotující větrné turbíny. Infrazvuk a nízkofrekvenční zvuky se neměří.

- Síla infrazvuku se mění během dne a atmosféry.

- V okolí VE byly zaznamenány tyto zdravotní komplikace:

Chronické poruchy spánku, chronická únava, arytmie, tachykardie, zrychlený puls a vysoký tlak, bolesti svalů, závratě, bolesti hlavy, nevolnost, podrážděnost, úzkost, depresivní stavy, neklid, tinitus, rozmazané vidění, problém s koncentrací a pamětí, narušená plodnost a hormonální cykly, záněty, snížená imunita.. 108,9,10.

- U zvířat byla zaznamenaná snížená reprodukce, úhyn, agresivita, apatie, neklid, pokles produkce mléka, narušené migrační cesty ptactva, opuštění tradičních teritorií, úbytek hmyzu a ptáků.

            Ve Francii se zavírají některé větrné parky, protože se prokázalo, že poškozovaly zdraví lidem žijícím v okolí. Spory se táhly několik let, ale dnes už některé soudy rozhodly ve prospěch poškozených. Dokonce i WHO již potvrdila nežádoucí vlivy infrazvuku z VE.

            „Infrazvuk generovaný VE se může šířit kilometry a vést k poruchám spánku, bušení srdce, k úzkosti. Každý, kdo dovolí takovou stavbu, koná nezodpovědně.“ Gerald Hauser Rakousko, člen výboru pro veřejné zdraví

2. Toxicita

- Bifenol A, je vysoce karcinogenní látka, která působí i ve velmi malých množstvích. Uvolňuje se z lopatek VE otěrem a erozí – větrem, deštěm, UV zářením. Každoročně to představuje několik kg materiálu, který je rozptylován větrem a deštěm a je nalézán v půdě. Může se dostat do pitné vody, je v rostlinách, v tělech divokých i hospodářských zvířat, v jejich produktech, v plicích (str. 377).

- VE obsahují 600 – 1200l olejů maziva s těžkým ekologickým dopadem. Uvolňují se během údržby a provozu.

- PFAS – perfluorované a polyfluorované sloučeniny. Lopatky VE jsou vyrobeny z materiálu, který obsahuje množství této látky, které se posléze hromadi v lidském těle a v životním prostředí, nejsou rozložitelné a jsou nazývané věčnými chemikáliemi. Problém je dávno známý, ale je politicky tabu, protože by poškodil „čistý obraz zelené energie“ (str. 378).

- GFRP – plasty vyztužené skleněnými vlákny a CFRP – plasty vyztužené uhlíkovými vlákny, je to toxický, nebezpečný odpad (str. 386).

- VE používají obzvláště silný skleníkový plyn SF6 ve vysokonapěťových spínačích gondoly a transformátorové stanice. Když unikne je nebezpečný, má vliv na klima 3000 let, jeho koncentrace ve vzduchu se zvyšuje (str. 387).

            V některých zemích zemědělci vyžaduji kompenzace za kontaminaci půdy.

3. V zimě při námraze odletuji od lopatek kusy ledu, často musí být VE z tohoto důvodu odstavena z provozu. V noci ruší červené blikající světlo – dráždí vegetativní nervovou soustavu (sympatikus) se všemi následky.

4. V okolí VE dochází k výraznému poklesu cen nemovitostí a pozemků, znehodnocují se. V cizině banky nechtějí v těchto územích poskytovat úvěry na výstavbu.

5. Vibrace, otřesy a mikroseismické vlnění způsobené obrovskými VE můžou mít vliv na podzemní vodu, okolní stavb. Je zde možnost porušení konstrukčních prvků. Vliv na kvalitu vody – vibrací, která se přenáší hluboko do podloží, se rozpouštějí některé do té doby stabilní horniny a kontaminují vodu.

6. VE ovlivňuji mikroklima oblasti, kde VE stojí a makroklima východní Evropy.

- Obrovské množství VE v západní Evropě vyčerpává sílu vlhkého atlantického větru, zůstávají suché větry jižní, sibiřské a arktické.

- Mění se dynamika větru, snižuje se jeho rychlost a zvyšuje se turbulence.

- Méně větru, méně srážek.

7. VE mají vliv na půdu.

- Půda vysychá.

- Půda nese toxickou zátěž.

- VE se staví na zemědělské půdě.

- Vibrační zvuk vadí půdním organismům.

8. VE představují vizuální znečištění krajiny. Často se staví v nádherné přírodě, krajina se stává na pohled průmyslovou zónou. Kácí se kvůli nim lesy, budují dopravní cesty.

9. Problémová je ekonomika, efektivnost VE.

- Skutečné náklady na VE se nezveřejňují.

- Větrná energie je nestálá a nepředvídatelná, málo výkonná (do 20%), proto si vyžaduje záložní zdroje – jaderné, tepelné a hydroelektrárny. Rovněž ztlumování záložních zdrojů kvůli VE se nezapočítává do nákladů.

- Náklady na posilnění přenosových sítí.

- Veřejné dotace a garance na 20 let nejsou v nákladech. Dotace platí spotřebitelé, bez nich by VE zkolabovaly.

- Energie VE se nedá skladovat a vyžaduje budování bateriových úložišť nebo dokonce mařiče.

- Dotace na propady cen energie, když nefouká nebo když se elektřina neodebírá, protože je jí dostatek. Výrobce dostává kompenzace za omezování výkonu, dokonce i za energii, kterou nedodává do soustavy.

-Větrná energie není levnější, vykupuje se za dvojnásobnou cenu. Úplně „zelená“ hydroelektrárna toto privilegium nemá.

- Ví obecní zastupitelé, kdo bude financovat demontáž VE za 15 až 20 let? EU směrnice uvádí, že odpovědný za to je vlastník pozemků, tzn. obec. Cena demontáže dle velikosti VE je 450000 až 1 milion Euro.

- Lopatky VE mají krátkou životnost a nejsou recyklovatelné i když se říká, že jsou (str. 375).

- Ve smlouvě stojí, že když je provoz VE nerentabilní, provozovatel vypoví smlouvu. Co pak?

- V místech, kde se na Vysočině chystají stavět VE fouká jen někdy. I ve Švédsku, kde fouká vydatně a velmi často, VE krachují a investoři panikaří.

- Provoz a údržba VE stojí víc než VE přináší. Výroba elektřiny je neefektivní, náklady převyšují příjem.

- Veřejnost nese rizika, právní zodpovědnost, náklady a zisk jde do soukromých rukou.

„Tady už nejde o energii. Jde o obětování celých zemí, ticha, krásné přírody a bezpečnosti lidí, pro něco, z čeho ani nemáme užitek.“ Luise, Švédsko (str. 326) 

„Zdá se, že větrné turbíny jsou katedrály zeleného náboženství, obrovské, nesmírně drahé, do značné míry zbytečné symboly víry, „zelené“ ideologie. “ (str 325)