Přední česká violistka Jitka Hosprová a italský houslista Maurizzio Sciarretta byli hvězdami pokračování letošního mahlerovského festivalu na Jihlavsku. Za doprovodu Wranitzky Kapelle řízené uměleckým ředitelem festivalu Markem Štilcem provedli sólisté minulou neděli na brtnickém zámku dvě náročné kompozice.

Koncert vznikl ve spolupráci Spolku zámek Brtnice a festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců. Spolek se systematicky snaží vnášet živou kulturu do chátrajícího areálu zámku. Součástí této snahy je i prezentace hudebních pramenů spojených se šlechtickým rodem Collalto, včetně brtnického hudebního inventáře. 

Program v prostoru Konírna nesl tentokrát titul Rakušan v Čechách, Čech v Itálii. V jeho rámci zazněl Koncert pro violu a orchestr F dur od Karla Ditterse z Dittersdorfu. Vídeňský rodák (1739–1799) strávil velkou část kariéry v českých zemích, zejména na severu, v zámku Jánský Vrch.

Po pauze, kterou mnozí diváci v už letním podvečeru věnovali procházce areálem zámku, pak italský houslista provedl Myslivečkův Koncert pro housle a orchestr C dur.
Pražský rodák Josef Mysliveček (1737–1781) za svého života naopak působil v Itálii. Také zpěvnost sólového partu v rámci jeho uvedeného koncertu odrážela Myslivečkovu zkušenost s italským stylem. I z reakcí publika byla skladba českého komponisty s pohnutým osudem vrcholným momentem nedělního programu.

Oprýskané klenby 
Pro koncert byla typická skvělá akustika i silná kulisa zámecké Konírny, prostoru s oprýskanými omítkami a klenbami, s provizorním osvětlením a podlahou řešenou zatím jen hrubou formou dřevovláknitých desek.
Od orchestru tu za zvuku cembala Edity Keglerové zněly ve vrcholném provedení i další skladby.

Na samý úvod večera to byla trojvětá předehra ke Gassmannově opeře La contessina (také Leopold Gassmann, který se narodil v dnešním Mostě, působil v Itálii), posléze pak Vivaldiho předehra k opeře Bajazet, partitura z hudebního inventáře brtnického zámku.

Na závěr byla zařazena ještě Sinfonia Veneziana od Gassmannova žáka a pozdějšího vídeňského dvorního kapelníka Antonia Salieriho. Jak podotkla Jitka Hosprová, nesměl v tom případě chybět ani Mozart, a tak v přídavku společně s Maurizziem Sciarrettou dali k lepšímu i ukázku z hudby tohoto rakouského autora.

„Mozart byl velký přítel a obdivovatel Myslivečka, a shodou okolností se jejich první setkání uskutečnilo na konzervatoři v Bologni, odkud pochází Maurizzio Scciaretta,“ obrátila se violistka k publiku. 
Nařčení a odsudky, které doba i různá umělecká zpracování přisoudily Salierimu právě směrem k Mozartově tragickému konci, Marek Štilec ve svém komentáři k Salieriho skladbě vyvrátil.

„Chtěl bych tady s plnou jistotou říci, že Salieri to neudělal…,“ rozesmál dirigent publikum s dovětkem, že to všechno bylo „trošku jinak“. Jak vysvětlil, tato romantická legenda vznikla krátce po Mozartově smrti od jeho prvního životopisce a dál si žila vlastním životem přes Puškinovu novelu, film Amadeus a další díla. 

Je to naše ostuda
Vedle unikátní atmosféry bylo dalším momentem koncertu právě provázání skvěle provedené klasické hudby s neformálními momenty. 
V tom duchu se nesly např. i glosy komentující specifické ladění strunných nástrojů, neutěšený stav objektu i historická fakta propojující některé z uváděných skladeb přímo s Brtnicí a s Collalty, někdejšími majiteli panství. 
V podobném duchu zněl v zákulisí i vděk za teplé letní počasí, které umožnilo relativně pohodlně realizovat koncert v jinak obtížně vytopitelném kamenném objektu.

K jeho stavu ale zazněly i vážně míněné komentáře. „Musíte se všichni modlit. Protože to je katastrofa. Nebojte se, dneska tu nic nespadne, ale sto let se nikdo o to nestaral…,“ připomněl publiku po krátkém výkladu hudebních historických souvislostí neblahé osudy brtnického zámku i dalších památek v naší zemi organizátor večera a jeden z houslistů orchestru, španělský hudebník Eduardo García Salas.„To je opravdu ostuda nás všech. Nemůžeme dovolit, aby takto vypadala taková perla Evropy, kam chodili císaři a zastavovali se tady při svých cestách z Vídně do Prahy a zpět,“ dodal hudebník na konto stavu zámku Brtnice. 

Paulus Speratus
Hned v pondělí se repríza koncertu Rakušan v Čechách, Čech v Itálii s oběma sólisty odehrála v dalším unikátním prostředí, v klášteře Nová Říše.
Ve středu pak festival pokračoval ve Velké gotické síni jihlavské radnice zejména klavírním programem Koncert pro planetu. Hudbu G. Mahlera, A. Dvořáka, H. Howellse a dalších autorů provedlo britské těleso Orchestra for the Earth se sólisty. Program doplnila soutěžně úspěšná komorní tělesa žáků ZUŠ Jihlava.

Festival bude pokračovat v neděli opět na radnici tematickým koncertem Vzpomínky na Florencii. Zazní Mozart a Čajkovskij, hrát bude rakouský orchestr Academia Allegro Vivo.
Jako jeden z očekávaných bodů letošního festivalu se pak uskuteční hned v pondělí 1. června v jihlavském kostele Povýšení sv. Kříže večerní premiéra melodramatického oratoria skladatelky Sylvie Bodorové Paulus Speratus. 
Skladba připomene osobnost luteránského kazatele Pavla Sperata, který působil v Jihlavě v letech 1522 a 1523. Na jejím provedení se bude podílet Jihlavský smíšený pěvecký sbor Melodie se sbormistrem Pavlem Salákem.