Pravidelnou víkendovou rubriku připravuje šlechtitel a zahrádkář Petr Kumšta. 

* Koncem měsíce na záhony vysazujeme předpěstovanou sadbu zeleniny: rajčat, okurek, celeru, bazalky a majoránky. Sklízíme hlávkové saláty a na tytéž záhony vysazujeme pozdní zelí a růžičkovou kapustu. 

* Předcházení střídavé plodnosti – u některých ovocných druhů se můžeme setkat s tím, že v jednom roce mají vysokou plodnost méně kvalitních plodů, což je vyčerpá tak, že v následujícím roce většinou neplodí vůbec. 
Střídavá plodnost se nejčastěji vyskytuje u jabloní, méně často se projevuje u hrušní, švestek, meruněk a broskvoní. Každý pěstitel by měl při výběru odrůd ovocných druhů dbát na to, aby se zvolené odrůdy hodily do dané lokality a neměly přirozený sklon ke střídavé plodnosti. 

* Při výběru stromků je nutné brát v úvahu i výběr vhodné podnože. Správnou údržbou (řezem, závlahou a výživou) udržujeme rovnováhu mezi růstem a plodností. Vhodná délka přírůstků by se měla přibližně pohybovat v rozmezí 20 až 40 centimetrů. 
U stromů s krátkými přírůstky a velkou násadou květních oček provedeme v jarním období hlubší řez, omezíme tak násadu plodů a podpoříme růst. Naopak u silně rostoucích a málo plodných stromů omezíme řez většinou jen na průklest. U bujně rostoucích stromů je též vhodné uplatňovat letní řez a ohýbání větví k podpoře plodnosti. Důležitým, i když pracným opatřením je probírka plůdků. 

* Dvouletky – jejich semena vyséváme na pěstební záhony v době května až července (topolovka, zimní fialy, náprstník, macešky, chudobky, pomněnky). V období, když mají rostlinky 2 až 3 pravé lístky, je přepichujeme na vzdálenost 10 až 15 cm. 
Předpěstované sazenice vysazujeme za 4 až 6 týdnů, nejpozději ve druhé polovině září na záhon, kde vytvoří do zimy většinou jen růžici přízemních listů. Kvetou v příštím roce již brzy od jara do léta, kdy vytvoří semena a uhynou.   

* Nezapomínáme na závlahu hlavně mladých výsadeb, zaléváme s větší vydatností s větším časovým odstupem. Vždy je vhodné zalévat na zem a zbytečně nezvlhčovat listovou plochu, což by mohlo mít za následek vznik houbových chorob.

* Je-li dlouhodobě vlhko, ošetříme révu vinnou proti plísním např. přípravkem Alginure nebo VitiSan.