Rok 2026 je v Telči zasvěcen ženě, která před více než třemi staletími zásadně ovlivnila podobu města, když do Telče přizvala řád jezuitů. S tím souvisel i stavební vývoj renesančního jádra města v době baroka, výstavba jezuitské koleje naproti zámku, kostela Jména Jažíš a dalších objektů.   

Od smrti mecenášky Františky Slavatové, hraběnky z Meggau (+ 1676), letos uplyne 350 let. Místo posledního odpočinku této ženy s velkým společenským vlivem dnes paradoxně neznáme. Její ostatky byly původně uloženy v kryptě pod kostelem Jména Ježíš, odkud ale byly po zrušení jezuitského řádu přeneseny vojskem zřejmě na hřbitov na Starém Městě v Telči. 

V nejhlubším místě krypty pod kostelem se nicméně dochovala dřevěná truhlice s fragmenty kosterních pozůstatků. A právě na jejich prozkoumání a vyhodnocení se v rámci projektu Rok Františky Slavatové zaměřuje tým doc. Evy Drozdové z laboratoře biologické a molekulární antropologie Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Tým provádí standardní analýzu telčského nálezu v rámci tzv. sekundárního pohřbu. Vedle toho chce také ověřit možnost, že by se mezi fragmenty kostí nalézaly ostatky Františky Slavatové, o jejichž osudu se dochovaly jen velmi kusé zprávy. 

Fragmenty kostí 
Laboratoř se věnuje zkoumání kosterních pozůstatků nalezených při archeologických výzkumech. 
„Hlavně se zaměřujeme na genetický nebo paleogenetický výzkum těchto pozůstatků,“ vysvětluje doc. Drozdová. Průzkum pozůstatků z telčské krypty podle jejích slov tým laboratoře velmi zajímá. Podobných úkolů má již řadu za sebou. V roce 2022 např. provedl průzkum ostatků Johana Gregora Mendela.

„Za svoji třicetiletou kariéru jsem měla to štěstí studovat různé příslušníky různých šlechtických rodů z našeho území. Takže jsem byla moc ráda, že se můžeme podílet i na tomto výzkumu,“ uvažuje doc. Drozdová. 
S týmovými kolegyněmi Lenkou Falk a Danou Buriánkovou Fialovou přijela E. Drozdová 2. července 2025 do Telče k terénnímu ohledání místa uložení ostatků v kryptě. Ohledání se účastnili též studenti MU, studijního směru biologie člověka.  
Jak doc. Drozdová vysvětluje, v truhle se nenacházejí celé kostry, ale soubor jednotlivých kostí: „Tento sekundární pohřeb jsme tady v terénu otevřeli a rozebrali a poté kosterní pozůstatky odvezli k nám do laboratoře, kde jsou do dneška.“   

Z kostí byly odebrány vzorky na paleogenetickou analýzu, která je v současné době v běhu, a také na antropologickou analýzu. 
„Také na této analýze pracujeme, protože těch kostí je strašně moc.  Ono to vypadá, že to byla malinkatá truhlička, ale to je plné těch kostí a fragmentů, takže se to docela i špatně studuje. Nejedná se o celé jedince, nejsou to celé kosti, ale všelijaké úlomky, takže přece jen potřebujeme čas do podzimu, abychom prezentovali, co jsme zjistili,“ vysvětluje doc. Drozdová. 

Obdobné sekundární pohřby jsou podle ní zpracovávány tak, že se v základním popisu určí všechny nalezené kosti a spočítá se tzv. minimální počet jedinců. Počítá se také maximální počet jedinců, což může být i celkový počet kostí, pokud by každá kost patřila jednomu jedinci. 
„Tyto sekundární pohřby jsou velice zajímavé z hlediska paleopatologie,“ dodává doc. Drozdová.  Lze totiž předpokládat, že v nálezu bude zastoupeno poměrně hodně jedinců, takže se zde mohou vyskytovat některá onemocnění, která se projevují na kostech. 

„To je docela zajímavé. Často jsou tam raritní věci, které se na normálních pohřebištích vyskytují poměrně zřídka. Tam nemůžeme studovat tolik lidí, abychom to zachytili,“ vysvětluje odbornice z laboratoře MU. 
U telčského nálezu bude její tým určovat také pohlaví jedinců a jejich věk tam, kde to půjde. Bude zjišťovat, zda se jedná o děti, nebo o dospělé.
V rámci paleogenetické analýzy se odborníci pokusí získat jak mitochondriální, tak jadernou DNA (mitochondriální DNA se nachází v mitochondriích a tvoří tak součást mimojaderné genetické informace. Jaderná DNA je uvnitř eukaryotického buněčného jádra, je rozdělena na jednotlivé chromozomy, (pozn. red., zdroj: wikipedie). 

„Ale už předem mohu říct, že ty kosti jsou hodně plesnivé, takže uvidíme, jak to půjde,“ uvažuje doc. Drozdová. 
Laboratoř podle ní bude studovat také proteiny, které zůstaly v kostech, což také napomáhá k určení pohlaví jedince. 

Mohou tam být buňky
V rámci odborné konference Mecenášky v raném novověku, která se v Telči konala 17. a 18. dubna, došlo k zajímavému posunu z hlediska možného hledání pozůstatků samotné hraběnky Františky Slavatové z Meggau. 
„Nemáme bohužel ke srovnání žádné příbuzné, takže nemůžeme ty lidi nijak identifikovat. Kdybychom samozřejmě srovnávací vzorky měli, tak by se identifikovat dali,“ poznamenala doc. Drozdová ke kosterním nálezům z truhly v kryptě Slavatových. Jde podle ní o metodu obdobnou, jak je využívána ve forenzní genetice nebo v určování paternity.  

 
Jak ale v rámci tiskové konference avizovala Hana Maronková ze správy Státního zámku Telč, je součástí kastelánských prohlídek, které se v rámci projektu Rok Františky Slavatové konaly počátkem května na telčském zámku, také unikátní možnost vidět autentické rukavičky hraběnky Františky Slavatové. 

Prohlídky nazvané Slavatové jako dědicové pánů z Hradce se mají opakovat ještě 12., 13. a 20. září v rámci letošních Dnů evropského kulturního dědictví. 
Rukavičky na ně výjimečně zapůjčil Státní oblastní archiv v Třeboni, pobočka v Jindřichově Hradci. K vystavení pro veřejnost je archiv zapůjčil úplně poprvé. Podle Maronkové pochází tento velmi unikátní předmět prokazatelně z osobního majetku hraběnky Slavatové. 

Jak v reakci uvedla doc. Drozdová, tato pro ni nová informace, že existují autentické rukavičky, jí vnukla myšlenku, že uvnitř mohou být zachovány buňky hraběnky z Meggau. „Víc se k tomu nechci vyjadřovat,“ dodala v dané chvíli odbornice z brněnské laboratoře.     

Výstup z výzkumu fragmentů kostí z telčské krypty je očekáván na podzim, kdy bude 19. září v Telči slavnostně odhalena pamětní deska hraběnky Slavatové. Ve stejný den bude sloužena také zádušní mše u příležitosti výročí 350 let od hraběnčina úmrtí. 

Více v tištěném vydání JL s datem 12. 5.