Oslavy prvních májů v celé republice nabyly jiných rozměrů ve druhé polovině 30. let minulého století. Oslavy se tehdy nesly v duchu narůstajícího nebezpečí nacismu. Šlo o tzv. Mírové manifestace. Prim na Jihlavsku hráli především komunisté a oslavy byly stále bouřlivější.

V roce 1935 musel být na Masarykově náměstí rozpuštěn komunistický tábor lidu, kde se shromáždilo asi 300 osob za asistence 17 strážníků a policejního úředníka.
Jako jeden z řečníků tam vystoupil tajemník průmyslového svazu z Prahy Motál. Ten se při ve svém projevu měl dopustit deliktu proti Zákonu na ochranu republiky.
„Byl proto policejním úředníkem přerušen, předveden ke zjištění na komisařství a další konání tábora zakázáno. Účastníci tábora byli vyzváni k rozchodu a tito se rozešli do různých ulic,“ popsali autoři publikace První máje na Jihlavsku 1890-1960.

V podobném duchu se na náměstí nesla oslava prvního máje o dva roky později. Tentokrát měl problém komunistický funkcionář z Jihlavy Jan Dobrovolný. „Soudruh Dobrovolný z Jihlavy byl dvakrát napomenut a posléze násilím odveden na policejní komisařství a tábor lidu rozpuštěn,“ pokračovali autoři brožury. 

K tradičním pořadatelům prvomájových oslav, tedy ke komunistům, sociálním demokratům a (národním) socialistům, se v roce 1935 připojil nový politický subjekt, Henleinova Sudetoněmecká strana (SDP).
Němci v té době tvořili ve Jihlavě stále převážnou většinu. Tábory lidu SDP pořádala v tzv. Jihlavském dvoře. „V roce 1936 bylo na jejich táboru 370 osob, v roce 1937 přišlo 350 osob. V roce 1937 mluvil na jejich táboru lidu dr. Kottek ze Znojma,“ popsaly První máje na Jihlavsku.

1938: Mnohatisícové tábory
Poslední svobodný předválečný 1. máj se v Jihlavě uskutečnil v roce 1938. Zajímavostí bylo, že se při něm spojili komunisté, legionáři, lidovci, národní socialisté a sociální demokraté ve společném průvodu. Účastníci se sešli na Masarykově náměstí a manifestovali věrnost ohrožené republice.

„Tam byl uspořádal společný tábor lidu za účasti asi 5000 osob. Za zpěvu státní hymny byla vztyčena státní vlajka,“ uvádí se v Prvních májích na Jihlavsku. Většinu účastníků tvořili Češi. V průvodu se však objevili i němečtí sociální demokraté a komunisté. 

Tábor lidu řídil tehdejší starosta Jihlavy, sociální demokrat Pavel Havránek. „Projev byl zakončen slibem všech účastníků věrnosti republice a jejímu demokratickému zřízení,“ napsal kolektiv autorů.
V Jihlavě však zavlály i vlajky s hákovým křížem. Na táboře lidu pořádaném SDP bylo dokonce o tisícovku lidí více, než na tom českém. Autoři publikace s odvoláním se na německé noviny Mährische Grenzbote uvedli, že se účastníci ztotožnili s SDP a jejím vůdcem Konrádem Henleinem. Řečníci ve svých projevech naráželi i na konkurenční český tábor lidu a německé antinacisty.

„Mluvil poslanec Sogl, který mimo jiné řekl, že když mizivě malá skupinka německých sociálních demokratů na Masarykově náměstí, že 1. máj musí slavit s českými sociálními demokraty, tak to jsou lidé, kterým sudetoněmecká vlast odpírá, aby se nazývali Němci,“ napsali podle autorů v Mährische Grenzbote. 

Dny práce
Svátek práce oslavoval i okupační nacistický režim, ale svým specifickým způsobem. Dne 1. května slavili celoněmecký Den národní práce.
První oslavy tohoto svátku se v Jihlavě uskutečnily v roce 1939. V předvečer svátku se německý dav radoval a tancoval na náměstí a oslavoval připojení Jihlavského jazykového ostrova k Třetí říši pod heslem Těšte se ze života! Na náměstí stála ohromná májka, kterou po setmění ozářily reflektory.

„Ráno pak, 1. května, prořízly chladný vzduch fanfáry z jakubské věže a šest skupin HJ (Hitlerjugend) dalo se na pochod ulicemi města, aby jekem a lomozem svých instrumentů vyburcovaly nacistickou veřejnost ke společnému poslechu Hitlerova projevu,“ zachytili tuto událost německé noviny.

Češi se na 1. máje nesešli. Od roku 1940 byla v celé Třetí říši zakázána jakákoliv prvomájová výzdoba domů a ulic.
Dne 1. května 1945 kvůli válečným událostem na Jihlavsku žádné prvomájové oslavy neproběhly. A tak první poválečné manifestace se v Jihlavsku uskutečnily až v roce 1946. 

Noví hospodáři
Oslavy 1. května 1946 v Jihlavě proběhly především pod taktovkou Komunistické strany Československa (KSČ). V Jihlavě na náměstí přišly tisíce lidí. Manifestace se nesla ve znamení vděčnosti za osvobození vítězné Rudé armádě. Tábory jiných politických stran byly ve srovnání s KSČ pouze marginální.

„Je nesporné, že růst autority a síly KSČ byl výsledkem poválečné radikalizace veřejného mínění a uznání zásluh komunistické politiky a Sovětského svazu za obnovení našeho státu,“ hlásá text v publikaci První máje na Jihlavsku.

O rok později byl v Jihlavě další velký 1. máj. Jednotlivé politické strany ho slavily odděleně. Oslavy ovlivnil zostřený boj komunistů proti zbylým třem respektive čtyřem povoleným politickým stranám v Československu (lidovci, sociální demokraté, národní socialisté a slovenští demokraté) a počátku studené války mezi Západem a Sovětským blokem. Komunistický průvod triumfoval.

Autoři Prvních májů na Jihlavsku dále uvedli, že komunisté už nebyli jako před lety nevítanou politickou silou v buržoazním stádě, na zastrčeném místě náměstí u dolní kašny. „Nýbrž v nejhořejší části náměstí, v prostoru před poštovní budovou a jako noví hospodáři v osvobozené zemi, nastoupili komunisté před slavnostní tribunu k májovému projevu,“ popsali autoři Prvních májů na Jihlavsku. 

Jednotné manifestace
V únoru 1948 převzali v Československu moc komunisté. Povolené politické strany sloučili do Národní fronty (NF), kterou měla zcela pod kontrolou. Podniky a instituce ovládli za pomoci Akčních výborů Národní fronty (AV NF). 
První máje byly od té doby masové a pro mnohé i povinné. Oslavy Svátku práce se změnily v manifestaci úspěchů komunistického režimu.
První takové pečlivě zrežírované oslavy svátku zažila Jihlava již 1. května 1948. Lidé si moc nepřispali. Ráno už od šesti do osmi hodin totiž obstarávaly tři kapely prvomájový budíček. O dvě hodiny později začalo organizování průvodu na deseti seřadištích. 

V průvodu bylo okolo 14 tisíc lidí. Průvod defiloval městem od 10. hodiny zhruba hodinu městem. Byli v něm zaměstnanci továren a různých institucí, zemědělci, žáci škol, vojáci, policisté či sportovci.
„Tvoříce jedinou masu, ovládanou společnou myšlenkou prospěchu republiky, stanuli před slavnostní tribunou na horní části náměstí, odkud po zapění Písně práce zahájil pořad krajský tajemník KSČ,“ přiblížila atmosféru autoři Prvních májů na Jihlavsku.

V podobném duchu se první máje odehrávaly až do Listopadu 1989. „Všechny byly naplněny radostí a úspěchy, všechny se vyznačovaly šťastným pionýrským a svazáckým mládím, veselicemi, které doznívaly až v májové noci,“ uzavřela publikace.