Obezřetnost spočívá v informovanosti, upozorňuje mluvčí České obchodní inspekce
Série pravidelných přednášek Policejní akademie pořádané jihlavským spolkem Nebojte se policie pokračovala 1. dubna, kdy k zaplněnému kongresovému sálu Krajského úřadu promluvil mluvčí České obchodní inspekce (ČOI) František Kotrba.
Ještě předtím, než začal mluvčí posluchače seznamovat s úskalími, která seniorům při nakupování nejen na internetu hrozí, chopil se slova předseda spolku Antonín Křoustek.
„Připravte si psací potřeby, papír a jdeme na čtvrtletní přezkoušení. Žádné legrácky, připravit se, budeme psát test,“ informoval s kamennou tváří Křoustek, aby záhy všechny účastníky uklidnil, že se jedná pouze o aprílový žert.
František Kotrba otevřel svůj výklad problematikou reklamy, která je, jak upozornil, v dnešní době takřka všudypřítomná. Připomněl ovšem, že na ni nelze nahlížet jenom v negativním světle, neboť valná většina médií by bez její pomoci nebyla schopna ekonomicky fungovat a obchodníci by nebyli schopni prodat své produkty.
Reklama na spotřebitele číhá v ulicích či podél silnic v podobě plakátů a billboardů, v novinách, v televizi, rádiu a zejména na internetu.
„Je třeba si uvědomit, že jsme tomu vystaveni neustále, každý den, permanentně. A nikdo nám neříká, kde je ta hranice mezi tím, co nám to inzeruje, a tím, co je redakční sdělení, zpravodajství nebo zábavný pořad,“ upozornil Kotrba na příkladu populárního televizního pořadu Peče celá země, který propaguje například mouku jednoho konkrétního výrobce.
Právě věková skupina seniorů je podle mluvčího ČOI často v centru pozornosti prodejců, ať už se jedná o ty poctivé, nebo takové, jejichž záměrem je pouze z lidí vylákat peníze.
Mluvčí upozornil posluchače na neustávající nárůst počtu rizikových e-shopů, jejichž seznam pravidelně aktualizuje na svém webu ČOI.
Své tvrzení doložil i čísly: „Za letošní rok jsme zaznamenali 116 nových rizikových e-shopů. To jsou jenom ty, které jsou už ověřeny, že jsou skutečně rizikové. A prakticky všechny jsou anonymní. Spotřebitel tak neví, s kým uzavřel smluvní vztah, ke komu může uplatnit svoje spotřebitelská práva, komu poslal svoje peníze.“
Rada, kterou mluvčí ČOI posluchačům několikrát zdůraznil, proto zní – než uzavřeme kupní či jinou smlouvu, měli bychom udělat maximum pro to, abychom věděli, s kým smlouvu uzavíráme.
Každý seriózní prodejce uvádí na svém e-shopu kontakty společně s adresou sídla, aby ho bylo možné v případě problémů kontaktovat a danou komplikaci či stížnost vyřešit.
Mnoho e-shopů však toto pravidlo nedodržuje, a právě před nimi by se měli mít lidé dle Kotrby na pozoru: „Pokud ty informace o e-shopu dohledatelné nejsou, rychle pryč odsud. To není obchod, který mě chce uspokojit jako spotřebitele, ale je to e-shop, který mě chce nějakým způsobem využít nebo okrást.“
Do výkladu několikrát vstoupil pořádající Antonín Křoustek s doplňujícími poznámkami či dotazy. Svého hosta poprosil například o to, aby posluchačům přiblížil, co znamená chovat se obezřetně, protože právě s touto radou se senioři často setkávají. Málokdy se jim však dostane vysvětlení, co to znamená v praxi.
Na základě tohoto dotazu František Kotrba nastínil posluchačům několik praktických postupů, díky kterým se během nakupování na internetu nebo i mimo něj mohou vyhnout potížím.
„Chovat se obezřetně znamená, že do té míry, do jaké mohu, si zkusím zjistit informace o tom, kdo mi něco nabízí,“ začal Kotrba.
Prvním krokem při shromažďování informací je hledání recenzí na internetu. Po zadání jeho jména do vyhledávače, jako je Google nebo Seznam, se často dostaneme k zákaznickým recenzím. Pokud se často opakují ty negativní, zřejmě bude lepší poohlédnout se jinde.
V případě nákupu dražších výrobků se podle mluvčího ČOI vyplatí také porozhlédnout se po internetu, v jaké cenové hladině se obvykle produkt pohybuje.
„Pak zjistíte, že sleva, která je deklarovaná jako famózní, vůbec není slevou. Že někde o kus dál na internetu mají ten výrobek za daleko lepších podmínek,“ konstatoval Kotrba.
Doplnil také, že příliš výhodná cena může na druhou stranu znamenat, že se jedná o nekvalitní výrobek nebo padělek.
V případě, že si člověk není čímkoliv jistý, neměl by se bát nechat si poradit, ať už od odborníků z ČOI, od dětí, vnoučat nebo známých, kteří se na internetu lépe orientují. I tato schopnost je dle Františka Kotrby součástí tak často opakované obezřetnosti.
Obrovským fenoménem současného internetového obchodování jsou weby, které František Kotrba označil souslovím online tržiště. Ta se na první pohled neliší od jiných e-shopů, pro nakupující na nich však číhá nepoměrně větší riziko.
Tradiční seriózní e-shop typu Alza mnohdy sice nabízí zboží od různých výrobců, nákupní smlouvu ale zákazník uzavírá přímo s Alzou. Na ni se také může obracet například v případě reklamace.
Online tržiště působí sice na pohled stejně jako každý jiný e-shop, podle Kotrby však rozdíl spočívá v tom, že provozovatel webu na nich funguje pouze jako zprostředkovatel. Různým, často neověřeným prodejcům tak vlastně jen poskytuje prostor, kde mohou své zboží nabízet.
Kotrba upozorňuje, že právě v tom jsou online tržiště, jako je Temu, SHEIN nebo AliExpress, rizikové. Pokud zde objednáte zboží, uzavíráte dle mluvčího smlouvu nikoliv s některým ze zmíněných online tržišť, ale s konkrétním prodejcem, který na tržišti své zboží nabízí a který může pocházet z jiného kontinentu, nekomunikuje česky a někdy ani anglicky.
Právě s ním je však nutné řešit případnou stížnost či reklamaci. Což je vzhledem k jazykové i vzdálenostní bariéře mnohem složitější než při nákupu na klasickém e-shopu.
„Online formy prodeje, rizikové e-shopy a online tržiště já vnímám osobně pro naši generaci šedesátníků a více jako naprosto rizikovou oblast,“ prohlásil k tomuto tématu Kotrba.
Při nákupu na online tržišti je proto podle něj důležité být mimořádně obezřetný a dobře zvážit, co a od koho nakupujeme. Množství balíčků objednaných skrze tyto internetové platformy totiž neustále narůstá a kontrolní orgány nemají šanci při takovém množství zachytit všechny problematické balíčky.
„Podle zdrojů celní správy, se kterou úzce spolupracujeme, do Evropské unie v loňském roce přišlo ze třetích zemí 4,6 miliardy zásilek určených koncovým zákazníkům. Jedná se o obrovské množství, které při nejlepší vůli žádný kontrolní orgán nemůže explicitně kontrolovat,“ upozornil přednášející.
Přestože zabránit všem nekalým praktikám a prodeji nekvalitního zboží, k němuž dochází na internetových tržištích, ČOI nedokáže, nabízí spotřebitelům několik způsobů, jak se v případě problémů informovat a dojít k uspokojivému řešení nepříjemné situace.
František Kotrba ve své prezentaci uvedl, že ČOI každý rok obdrží asi 60 tisíc podání či dotazů. Často využívaná je také služba známá jako ADR, kterou ČOI nabízí a která pomáhá zákazníkům řešit spory mimosoudní cestou.
Jak mluvčí vysvětlil: „Spousta lidí má obavy řešit problém soudní cestou, už jenom kvůli možným nákladům a podobně. Pokud skutečně máte problém a víte, že jste v právu, zkusil bych nejprve ten institut ADR na našem webu.“
Kromě toho ČOI nabízí také poradenskou linku a již zmíněné seznamy rizikových e-shopů a nebezpečných produktů. František Kotrba přítomné v sále ujistil, že v případě, že narazí na problém, se kterým si nebudou vědět rady, mohou se prostřednictvím kontaktů uvedených na webu ČOI obrátit také přímo na něj.
Během dvou hodin besedování vyslechli posluchači z úst Františka Kotrby mnoho užitečných poznatků a mnohokrát sami přispěli sdílením svých zkušeností s klamavou reklamou a jinými nekalými obchodními praktikami.
Mluvčí však na závěr neopomněl zdůraznit, že o problematice ochrany spotřebitele by bylo možné hovořit ještě mnoho dalších hodin, a téma by přesto nebylo uspokojivě vyčerpáno.


