Jihlava řeší Královský vršek
Již v létě má město v plánu rozšířit nový systém parkování do oblasti sídliště Královský vršek a jeho okolí. Konkrétně jde o oblasti pojmenované jako 11 Obchodní centra (ulice Romana Havelky), 12 Dřevěné Mlýny, 13 Královský vršek a 14 U Hraničníku (včetně ulice Polenská).
V následujícím roce má být nový systém parkování rozšířen na Kollárovu ulici a její okolí. Tam je potřeba před tím udělat stavební úpravy.
Kvůli plánovaným úpravám na Královském vršku se mezi místními zvedla vlna nevole. Založili kvůli tomu petici, v níž připravované změny odmítají.
„Nesouhlasíme se zaváděním dalších placených ,modrých zón´ mimo oblast širšího centra města,“ vyloučili petenti. Celé znění petice přinášíme na straně 12.
Jak JL sdělil člen petičního výboru Jaroslav Urbanec, do 29. dubna je petiční místo v Café Budík vedle zábavního parku Robinson.
„Zavedení zón v rezidenčních čtvrtích bez tranzitní dopravy je nepřiměřeným zásahem do práv obyvatel, neboť zde nedochází k vytlačování místních vozidly návštěvníků,“ nesouhlasí petenti s tím, že to bylo hlavním argumentem pro zavedení modrých zón v centru a v okolí nemocnice.
V souvislosti s tím se obávají úbytku parkovacích míst. Vedení města vyzvali, aby na informativních schůzkách k případnému dalšímu rozšíření nového systému pakování nabízeli občanům hned v úvodu jak variantu s placeným stáním, tak bezplatnou. Požadují, aby při tom brali v úvahu rozhodnutí lidí.
Do ulic vrátit pravidla
V Jihlavě má nový systém parkování z politiků na starosti radní David Beke (ODS). Ten na dotaz JL slíbil, že se peticí budou zabývat.
„Pokud to jde, tak určitě rádi požadavky kohokoliv zapracujeme do finálních návrhů. Chceme, aby navržená řešení, co nejvíce lidem vyhovovala,“ vyjádřil se obecně. Celou jeho zprávu přinášíme na straně 12.
Doplnil, že při tom musí být splněno dodržování pravidel a zákonů, bezpečnosti pro všechny účastníky provozu i například zachování průjezdu pro složky IZS či popelářů.
Jak radní přiznal, osobně by byl úplně nejraději, pokud by to šlo bez modrých zón. Nevidí však jinou možnost, než v ulicích poklidit a vrátit do nich pravidla, pořádek a bezpečí.
Připomněl, že ve městě aut stále přibývá a stojí, kde nemají. Zmínil, že nyní je jen v Jihlavě 28 tisíc osobních vozidel.
„Nejde o žádné další peníze do rozpočtu města. Poplatek je jen motivační nástroj, jak dosáhnout úklidu a odstranění vozidel, která v ulicích být nutně nemusí,“ ujistil Beke.
Na Královském vršku chtějí v první řadě především vymezit, kde se vůbec může parkovat. Město navíc po veřejných projednáních připustilo, že v této lokalitě nemusí být parkování zatím zpolatněné.
Podle primátora města Petra Ryšky (ODS) jsou na Královském vršku připraveni nejprve vyznačit všechna možná parkovací místa bílými čarami. „Pokud se ukáže, že to nestačí, můžeme modré čáry doplnit později podle skutečného vývoje obsazenosti nebo spolu s plánovaným rozšířením na Kollárovu v roce 2027,“ vysvětlil primátor.
Podle radního Beke je každá lokalita jiná a v každé z nich se nachází i jiná skladba vozidel. Souhlasí, že Královský vršek není cílovou stanicí dojíždějících, protože se zde nenacházejí velcí zaměstnavatelé.
Na druhou stranu jde z velké části o sídliště s poměrně hustou zástavbou a tlak na místa je tak logicky zejména od rezidentů.
„Dnes je sídliště z pohledu parkování vyčerpáno, přestože kapacitně by mělo početně obyvatelům stačit, porovnáme-li to s jinými lokalitami,“ pokračoval radní. Upřesnil, že k tomu počítá i nelegální místa. „Pravděpodobně to znamená, že se v sídlišti nachází také vozidla, která nejsou určena k denním potřebám bydlících,“ dodal Beke.



Auta v České republice zabírají značnou část veřejného prostoru, přičemž statistiky ukazují, že jsou zaparkovaná a nevyužitá až 98 % dne.
Parkující auta zabírají cenné místo, které by mohlo sloužit jako zeleň, širší chodníky nebo parklety (posezení na místech původně určených pro parkování).
Zatímco zahrádka restaurace musí za zábor veřejného prostoru platit tržní nájemné, parkování auta je v porovnání s tím často velmi levné.
Trvalým bydlištěm ani zakoupením vozidla nevzniká nikomu automatický nárok na parkování na veřejné komunikaci či chodníku. Veřejný prostor je omezený zdroj, který je často neúměrně privatizován pro odkládání soukromého majetku.
Parkování na ulici je považováno za zvláštní užívání komunikace, podobně jako zábor pro stavební práce. Proto by za tento prostor mělo být placeno, a to částkou, která odpovídá skutečné hodnotě místa.
Přednost obecného užívání: Veřejný prostor má primárně sloužit k pohybu, setkávání a rekreaci obyvatel, nikoliv k dlouhodobému stání aut.
Vážený pane Šimku, velmi velmi se mýlíte ve vašem závěru ohledně veřejného prostoru jakékoliv obce. Doporučuji si prostudovat velmi pečlivě Zákon o obcích (Zákon č. 128/2000 Sbírky) a zároveň se omlouvám za nevyžádanou radu.
Zákon o obcích nezakazuje preferovat lidi před auty, naopak umožňuje obcím prostor spravovat v zájmu občanů. Problém dlouhodobého parkování je spíše otázkou místní politiky, územního plánování a nastavení pravidel (vyhlášek) konkrétní obcí, nikoliv přímým odporem k zákonu.
Místo placených modrých zón jen bílé a bezplatné.
Město Jihlava ustupuje odporu obyvatel Královského vršku proti placeným zónám. Na místních komunikacích v oblasti Královského vršku se objeví během jara jen bílé parkovací zóny.
Zdroj: https:/www.obcasnik.eu/vime-prvni-na-kralovskem-vrsku-v-jihlave-prozatim-zustane-bezplatne-parkovani/