Pravidelnou víkendovou rubriku připravuje šlechtitel a zahrádkář Petr Kumšta. 

* Ukončujeme řez růží, především záhonových, stromkových a pnoucích. Sadovým a botanickým zpravidla stačí jednou za tři roky odstranit nejstarší větve a tím je prosvětlit. 

* Na jádrovinách škodí pilatka jablečná, na slivoních škodí pilatka švestková a pilatka žlutá, které vylézají z půdy během květu. Drobné 6 až 7 milimetrů dlouhé oranžově černé samičky kladou vajíčka do kalichů a do vyvíjejících se plůdků raných a sladkoplodých odrůd jabloní a slivoní. 
Housenice vyžírají vnitřky plodů a zcela je znehodnotí. Opad plodů způsobený pilatkami může někdy dosáhnout 80 až 100 %. Při velkém přemnožení pilatek je nutná ekologická ochrana přípravkem získaným odvarem ze dřeva Quassia amara, které dodává Biocont laboratory. 

* Z chemických přípravků je možno použít některý z těchto přípravků: Reldan a Mospilan. Ochrana se provádí v době, kdy opadalo asi 80 % květních plátků. Je také možné napadené plody otrhávat.

* V době před květem a po odkvětu jádrovin (jabloní a hrušní) provádíme chemickou ochranu u citlivých odrůd  proti strupovitosti jabloní, hrušní, padlí jabloňovému a rzi hrušňové. 
Doporučené biopřípravky k této ochraně: Alginure, VitiSan, Polisenio a síra.  Z chemických přípravků lze použít Dithane, Syllit, Discus, Zato, Merpan apod. Nově je registrován přípravek Luna, který je určen k ochraně proti rzi hrušňové a proti strupovitosti (jedná se o náhradu za přípravek Baycor).

* Téměř na celém území České republiky se projevily nové rasy strupovitosti i na rezistentních odrůdách jabloní. Doporučuje se též chemická ochrana i u těchto odrůd před květem a po odkvětu.

* Červená řepa je dosti náročná na podnebí a kvalitu půdy. Nesnáší hnojení čerstvým chlévským hnojem (řepa by se měla vysévat na záhony, které byly hnojeny chlévskou mrvou před dvěma roky). Nejlepší výnosy dává při neutrální půdní reakci (pH 6 až 8).