Policejní akademie, kterou pořádá jihlavský spolek Nebojte se policie přivítala v březnu ombudsmana JUDr. Stanislava Křečka.

Poslechnout si veřejného ochránce práv, jemuž letos skončil mandát a čeká se na jeho nástupce, přišlo do zasedacího sálu krajského úřadu tolik lidí, že se musely přinášet navíc židličky.

Ombudsman přijel i s JUDr. Miroslavem Frýdkem z kanceláře veřejného ochránce práv. Právě ten si připravil otázky na ombudsmana. Jak hned v počátku přítomné ujistil, nebyly předem domlouvány. A kdokoliv se chce na cokoliv zeptat, má pochopitelně možnost.

Samotný úvod, ale patřil tradičně předsedovi spolku Antonínu Křoustkovi, který přiblížil harmonogram nejbližších akcí spolku, a pak se už šlo na povídání s dr. Křečkem.  

Nerozhoduje, ale upozorňuje

Posluchači se nejdříve dozvěděli řadu věcí i o úřadu, který se od počátku vzniku rozrostl k šesti desítkám pracovníků. Ročně vyřizují na 9000 podnětů, z toho jich reálně doputuje na stůl ombudsmana 6400. Všechny pak překvapí další číslo, které Křeček uvádí – 97 % případů, které úřad šetří, je uznáno jako oprávněných.

Jak ale uvede na pravou míru, ombudsman nerozhoduje, tedy nenahrazuje státní správu, ale upozorňuje, kde se stala chyba. V rukávu má úřad takzvané dvě sankce – buď může své upozornění mediálně zveřejnit, čímž řekne veřejnosti, že ten a ten pochybil nebo konal špatně, což se samozřejmě dotyčné instituci pranic nelíbí, nebo upozorní nadřízený orgán. Jít s upozorněním může až do vlády.

Když je člověk úředníkem poškozený, co se stane dál? optal se jeden člověk z publika. Jsou ti úředníci nějak postihováni, nebo se to přejde?

Odpovědi se ujal právník Frýdek. Když jde o neznalost úředníka, může mu být odebráno osobní ohodnocení, pokud by se jednalo o úmysl, může být vyhozen či trestně stíhán. Odpověď dotazovaného uspokojila. Jak ale Křeček doplnil, úředník mohl mít jen jiný názor.

Diskriminace lidí bez chytrých telefonů

Z publika zazněla velmi zajímavá otázka týkající se obrovského množství lidí v celé republice: Kdo nemá chytrý telefon, málem si ani nenakoupí. Není diskriminací, že všechny možné městské i státní vymoženosti k ušetření času od parkování až po koupi vstupenek jsou počítačovými aplikacemi v chytrých telefonech či počítačích?

„Bez aplikace nekoupíte ani mrkev,“ souhlasil v nadsázce Křeček a označil tuto skutečnost za elektronickou diskriminaci. „Dostat se na úřad je problém, vše je na internetu,“ uvedl fakt, že objednání se na úřad či k doktorovi vyžaduje připojení k internetu.

„Velice s tím bojuju, upozorňuju na to, kde se dá,“ řekl. „Diskriminace věku – nedají vám pojištění při cestě do zahraničí, kvůli věku. Můžete být milionář, ale protože jste starý…“ Podle ombudsmana nejsou staří lidé bráni jako součást společnosti. 

Jeden z mnoha příkladů uvedl Frýdek. V jedné obci v ČR zřídil starosta pro staré seniorbus. Místo si bylo možné zajistit aplikací přes telefon. Pak byl ale překvapen, že seniorbus lidé nevyužívali. Proč? Senioři neměli chytrý telefon.

Právo je nepřehledné

Ombudsman při zodpovídání pokládaných otázek zabrousil i do oblasti, kterou můžeme nazvat politická kultura. „Lidé se v Parlamentu k sobě nechovají dobře. Člověk, který s vámi nesouhlasí, se u nás zvyklo říkat, že je nepřítel, proruský šváb,“ uvedl tento příklad. „Lůza jsou ti, co volili současnou vládu, to si v Evropě nikdo nedovolí říct,“ zmínil s tím, že to podněcuje nenávist.

Nezmínil ale nálepkování z druhé strany, když zástupci některých stran hovoří o sluníčkářích, havloidech a pražské kavárně. Nálepkování je však typické pro obě strany. Známé jsou třeba chcimíři, kobliháři atd. Vždy se najdou lidé, kteří se chovají tak, jak uvedl ombudsman.

Někteří v tom však vynikají o poznání více. Pamatujete prezidenta Miloše Zemana a jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka, kteří hovořili o lepšolidech?

Všechny nálepky jsou kontroverzní. Jde o manipulativní rétoriku a neslouží k popisu reálné skupiny, ale naopak k její polarizaci. Ale zpět k besedě.

Když se zrovna neptali lidé, pokládal otázky Křečkovi sám vedoucí kanceláře Frýdek. „Přes 2000 let platí rčení, že neznalost zákona neomlouvá. Vy jste v jednom rozhovoru uvedl, že naopak neznalost zákona omlouvá. Proč?“ obrátil se na svého nadřízeného.

„Protože právo je nepřehledné!“ odpověděl Křeček a dokumentoval to tím, že se v historii vždy bojovalo o právo, povinnosti byly k obci nebo státu dané.

Jak hodnotí právní vědomí občanů? „S ohledem na složitost zákonů není vysoké. Neznalost zákona by měla omlouvat.“ Dnes je, jak dodal, všechno mnohem složitější a v zákonech se nelze bez právního vědomí vyznat. 

Dřív drogy, dnes změna pohlaví

Diskutovalo se také o novém dětském ombudsmanovi, který chrání a prosazuje práva dětí. V této souvislosti Křeček řekl, že vyrůstá generace dětí, které nebudou znát své biologické rodiče. Například děti ze zkumavky.

Zmíněna byla i dnešní doba, kdy se někteří mladí lidé nevnímají jako lidé, ale třeba jako nějaké zvíře - liška nebo pes. Někteří lidé také žádají změnu pohlaví.

Ombudsman má na takovéto věci jednoznačný názor. „Nechci nikoho urážet, ale je to móda, dřív se experimentovalo s drogami, dnes si mladí změní pohlaví.“

Jak uvedl: „Pořád má stejné pohlaví – má to jen v hlavě. Každý má právo se cítit, jak chce, ale to neznamená, že veřejná správa má na to reagovat.“ A pak dodal, že se nejedná o změnu pohlaví, ale změnu názoru v hlavě.

M. Frýdek to však doplnil, že se člověk může narodit v jiném těle. Dnes se každý měsíc řeší přibližně 40 lidí, kteří si přejí změnu pohlaví. Právník pak ukázal složitost a zádrhele, které při tom mohou vzniknout: Představme si ženu, která bude úředně přejmenována na muže, pak ale otěhotní, a co bude mít dítě zapsané v matrice?

Křeček dal jiný příklad. „Již jsme si asi zvykli na inzeráty typu: Přijmeme kuchaře/kuchařku, co když se někdo cítí být diskriminován, protože má nějaké třetí pohlaví“? Ombudsman v tom má jasno: „Naprostou část světa to nezajímá.“

Chudí lidé nevyhazují odpadky z oken

Vedoucí kanceláře při položení dalšího dotazu uvedl, že ombudsmanovi je někdy vyčítáno, že je kritický k Romům.

„Romové jsou úžasný národ,“ odpověděl Křeček s tím, že i přes léta pronásledování si zachovali vlastní jazyk a nikdy neusilovali o stát. „Dnes je problém, že neví, zda jsou Češi, nebo Romové. A chtějí mít větší práva. Příslušnost k menšině jim ale nezavdává žádná práva.“

K vyloučeným lokalitám se zeptal, čím jsou vyloučené? Že tam žijí chudí lidé? „Chudí lidé nevyhazují odpadky z oken. Problém Romů je, že jsou nejednotní. Nikdy nevysloví svůj názor, jak si představují své bydlení.“

Na druhou stranu poukázal na příklady obcí, které chtějí „ohyzdné“ baráky s chudými nájemníky zbourat. „Ale co s těmi lidmi?“ položil Křeček otázku. „To není problém obcí, to musí řešit stát.“  

Zákaz mobilů ve školách

Co říká na používání mobilů ve školách? Ombudsman nejdříve připomněl svůj věk 88 let, a pak prohlásil, že by souhlasil se zákazem používat mobily ve školách. Poté zmínil nebezpečnost sociálních sítí.

„Už dnes nevíme, co je pravda nebo lež,“ a zmínil nástup umělé inteligence. „Co my vlastně víme z ukrajinského bojiště?“ zpochybnil informace z války.

Uvedl, že dnes schází autority, dřív byl pan farář, učitel… „Dnes nevěříme nikomu, každý má svůj názor… Neshodneme se na jediném názoru!“ 

Jeden z dotazů se stočil na covidovou dobu, kdy Křeček nastoupil do úřadu. Stát tehdy zakazoval a přikazoval. „Na covid nebyl nikdo připraven,“ konstatoval omdbudsman s tím, že naposledy něco obdobného bylo za morových ran.

„Nikdo si s tím nevěděl rady. Dnes tvrdit, že byla porušena práva občanů být u porodu, zavřít okresy… Stát se musel přizpůsobit. Dnes hledat viníka je absurdní.“

Podle zástupkyně ombudsmana, právničky Moniky Šimůnkové, však tímto krokem naopak rezignují na základní poslání dané zákonem o veřejném ochránci práv. Tehdejší spor Křeček vyřešil tím, že Šimůnkové odebral všechny agendy a Šimůnková v roce 2022 rezignovala na funkci zástupkyně ombudsmana. Jak uvedla, s ombudsmanem se rozchází v názorech a nejsou schopni efektivně spolupracovat.

Premiér přece nebude chodit na policii

Dotazy se stočily i na imunitu poslanců, o které se ve sněmovně nedávno hovořilo v souvislosti s žádostí policie o vydání poslanců Babiše a Okamury k trestnímu stíhání. Jak na ni ombudsman pohlíží?

Křeček zde prohlásil, že předseda vlády (Babiš) byli zvolen lidmi. „Lidé zvolili toho člověka a věděli (co je zač), co má nějaký policista do toho mluvit?“ Jak dodá, ochrana se týká jen po dobu funkce.

„Kdyby předseda vlády a Parlamentu měli chodit na policii, co by to bylo? Všichni to věděli, (přesto) byli zvoleni,“ zopakuje.

Další dotaz z řad posluchačů se vlastně opět týkal premiéra. Jak tázající uvedla, slyšela, že vrchní soud vrátil soudu nižší instance rozsudek a řekl, jak má postupovat. To může? zeptala se jedna ze seniorek. V nedávné době se toto stalo v případu Čapího hnízda premiéra Babiše.

Dr. Frýdek uvedl, že takto vrchní soud pracuje. Vrací případy „dolů“ a zaváže soud, jak má rozhodnout. Frýdek dodal, že je to zaběhlý systém a sjednocování judikatury, kdy se pak dané rozhodnutí stane závazné pro podobné či stejné případy.

Ombudsman Křeček navázal, že v tomto konkrétním případě měl soud rozhodnout sám. „Říkat, jak má rozhodnout, za stejné důkazní situace, s tím řada právníků nesouhlasí. To je ten případ Babiše. Soud přímo řekl, musíte ho uznat. Ale za stejné důkazní situace to prostě nejde, to prostě možné není. Samozřejmě soud je vázán právním názorem soudu.“

Tázající stále nechápala, proč to vrchní soud vrací nižší instanci: „Aby to po něm zopakovali?“ Jedná se o velmi složitou kauzu, shodli se v závěru jak ombudsman, tak vedoucí jeho kanceláře.

Absurdní stížnosti

Je slovo diskriminace zneužívané nebo nadužívané? položil Frýdek další otázku. Křeček sdělil, že je nadužívané.

„Jakoby vše je diskriminace. Ne každý pocit nespravedlnosti je diskriminace,“ a uvedl i příklad, kdy si to lidé mysleli.

Třeba když se někdo na ně obrátil s tím, že když je sauna ve středu vyhrazena ženám, jsou muži diskriminováni. „Kolikrát jsou stížnosti absurdní.“

Jak vysvětlil, o diskriminaci můžeme hovořit, pokud jsou lidé diskriminováni na základě rasy, pohlaví, věku, etnického původu, sexuální orientace…

Přítomní se dozvěděli i jednu zajímavost. Pokud někdo napíše, že „Občané Ruské federace nesmí…“, je to v pořádku. Diskriminační by bylo: „Rusáci nesmí…“

Kamery chrání i „špehují“

V současné době je spousta šetření, které se týkají kamer na ulicích, jež směřují do vašeho bytu.

Křeček zavzpomínal na dobu před více než 35 lety: „Když byl rok 1989, byl jsem na balkonu Melantrichu a tam byla jedna kamera, my jsme požadovali zrušení této kamery, že to zasahuje do našich práv,“ řekl a dodal, kolik dnes je všude na ulicích a budovách kamer, které nás chrání i „špehují“ navzájem. 

„Je to špatně, to omezení svobody?“ položil řečnickou otázku. „Měli jsme řadu sporů o odstranění kamer. Nakonec je to ten problém svobody a ochrany. Čemu dát přednost?“

Čas besedy se naplnil a v závěru dr. Frýdek vzdal hold ombudsmanovi Křečkovi, když prohlásil, že je nejstarším Čechem, který je ve veřejné funkci, a je déle než prezident Masaryk nebo Karel Schwarzenberg. „Takže bude asi v knize rekordů,“ poznamenal k pobavení publika.  

Sám JUDr. Stanislav Křeček dodal, že když Masaryk skončil ve funkci, bylo mu 85, Schwarzenbergovi 82. „Mně je 88.“