„Tento dům postaven byl obětavostí příznivců a členů katol. spolku v Telči a okolí za vedení předsedy prof. P. J. Rampuly,“ hlásá nápis na pamětní desce u vstupu do budovy Orlovny v Jihlavské ulici v Telči. 
V letech 1928 – 1929 ji navrhl a postavil arch. Jar. Tesař. Dům byl posvěcen a svému účelu odevzdán 6. července roku 1930. Celou českou společnost, a tedy i zdejší spolkovou činnost, pak čekala pohnutá doba nacistické okupace, na kterou navázaly roky komunistických persekucí a zákazů činnosti jednot Sokol či Orel.

Jak popisuje současný starosta telčského Orla Jaroslav Kadlec, sál zdejší Orlovny sloužil ve své době i jako sýpka, okny se dovnitř a ven házelo obilí. Po nějaký čas byla část objektu přizpůsobena i pro fungování školních tříd a školky.    
První kino s promítacím formátem 5 x 4 metry tu vzniklo v padesátých letech. V „sedmdesátkách“ se dočkalo přestavby. Tehdy v sále zazdili okna, vytrhali parketovou podlahu, sál dostal stupňovité hlediště či akustické podhledy.   
„Strop, a co nebylo zakryto, se přetřelo načerno. Do stropu tehdy prorazili otvory, aby bylo možno pověsit konzoly, takže odpadal štuk. To všechno se potom objevilo, když jsme to sundávali,“ popisuje starosta J. Kadlec.   

Desítky dobrovolníků, tisíce hodin 
Jak připomíná i pamětní deska v telčské orlovně, činnost spolků byla obnovena 26. ledna 1992. V tom roce se také Orlovna přebudovaná na biograf vrátila zpět do vlastnictví jednoty. 
Kino tu s občasným, zejména víkendovým provozem fungovalo ještě do roku 2008. Poté se členové jednoty pustili do postupného navracení sálu do jeho původní podoby. 

„Ze všeho nejdřív se vybouraly stupně elevace hlediště a podlaha se srovnala do roviny, jak původně bývala. Potom došlo postupně na další práce - prorazili jsme okna, dělala se elektroinstalace, výmalba…,“ ohlíží se starosta jednoty. 
Telčská kulturní komunita se pro opravy doslova propojila. „Třeba okna v sále jsme vybourali za jediný den - na brigádě se tehdy sešlo okolo čtyřiceti, padesáti lidí. Z restaurace naproti Na Kopečku se ptali, jak nás mohou podpořit, a tak nám udělali obědy za nákupku,“ popisuje J. Kadlec. 

Orlové se snažili zachovat původní podobu sálu, existovalo ovšem jen několik fotografií původního stavu. 
„Byly samozřejmě černobílé, a ještě tak z boku chycené, takže stav se z nich dal poznat hůře. Ale když jsme v sále odkryli akustické prvky, tak se pod nimi všechny původní barvy objevily. Takže jsme šli podle toho,“ vzpomíná J. Kadlec.   
Protože se dům nachází ve 2. ochranné zóně, provázela rekonstrukci také vyjádření památkové ochrany. Samotná Orlovna ale není prohlášena kulturní památkou, a tak i spolupráce s památkáři probíhala bez problémů.  
Základními úpravami prošly také hřiště, dvůr a zahrada Orlovny. Dvůr orlové předloni vydláždili. V prostoru za stodolou, která k areálu rovněž náleží, vybudovali už dřív letní terasu a plochu zatravnili. Také tady tím vznikl revitalizovaný prostor k dalšímu využívání.     

Jak oceňuje starosta jednoty, finančním příspěvkem na pořízení topení a podlahy podpořilo Orly město Telč. Významnou dotací na pokrytí výměny oken, na výmalbu a pořízení projekční techniky pomohla Místní akční skupina (MAS) Telčsko. 
„Šlo to postupně. Okna už jsou v sále deset, dvanáct let. Potom se po fázích dělala podlaha a další věci, vždycky po pár letech, jak se podařilo sehnat nějaké peníze,“ ohlíží se J. Kadlec. 
Opravy ale rozhodně nekončí, po výměně volá střecha nad hlavním sálem. Jako první má ale přijít na řadu pultová plechová střecha nad přísálím, kterou už začalo zatékat. Pokud vše dopadne, její výměnu by mohla opět podpořit dotace od MAS Telčsko.   
„Práce nikdy nekončí. Kdo má chalupu, ten dobře to zná…,“ směje se starosta jednoty Orel Telč. Jak zdůrazňuje, nebýt práce několika desítek dobrovolníků a tisíců bezplatných brigádnických hodin, nebylo by možné opravy Orlovny realizovat.