Policisté na Vysočině zveřejnili statistiku kriminality za celý loňský rok. Z dostupných dat vyplývá, že počet spáchaných trestných činů se při meziročním srovnání prakticky nezměnil. Respektive došlo jen k mírnému poklesu proti roku 2024, a to o 0,2 %. 
Strážci zákona po celém regionu za rok 2025 vyšetřovali celkem 5148 trestných činů, přičemž se podařilo objasnit 54 % z nich. Celková objasněnost včetně dodatečně objasněných případů přesáhla hranici 64 %. 
Podíl kybernetické kriminality zůstal stejně jako předloni vysoký. Za zmínku stojí také fakt, že téměř třetina mravnostních trestných činů (celkem 151) využívala informační technologie. Majetková kriminalita naopak zaznamenala meziroční pokles o 3,3 %.

Objasněnost klesla
Loni se podařilo v kraji podle zveřejněné policejní statistiky objasnit 2779 trestných činů, což je o 127 méně než za stejné období předloni. Dodatečně se policistům povedlo vyřešit dalších 524 trestných činů. 
Mluvčí krajských strážců zákona Dana Čírtková vysvětluje, že jde o případy, které se staly v předchozích letech. Celkově se tím pádem loni podařilo policistům objasnit 3303 trestných činů.
Trestnímu stíhání kvůli tomu čelilo 2732 lidí. Převažovali muži (2322). Stíhání se dotklo sedmi právnických osob. Pachatelé loni  způsobili škodu přesahující 733 milionů korun.

„Za loňský rok se Vysočina opětovně zařadila mezi nejbezpečnější regiony v celé republice,“ komentoval dosažené výsledky Pavel Peňáz, krajský policejní náměstek.
Mírně se loni zvýšil počet trestných činů (narůst o 27 skutků) v oblasti obecné kriminality (+0,7 %). Celkem jich bylo 3938. Z nich se 1946 podařilo objasnit. Dodatečně se podařilo objasnit 375 skutků a stíháno bylo 1891 osob.

Výrazně přibylo loupeží
Násilná kriminalista zaznamenala podle statistik nárůst. Loni policisté zaregistrovali 613 případů. Meziročně jde o nárůst vyšší než pět procent.
Kriminalistům se podařilo objasnit 404 z nich a dalších 71 skutků z dřívějška. Za spáchání 475 deliktů  loni stíhali 453 osob.
Výrazný meziroční nárůst, a to o 60 procent, zaznamenali policisté loni u loupeží. Prověřovali jich celkem 32, což bylo o 12 případů více než v roce 2024. Celkem 25 případů loupeží se podařilo policistům objasnit, a objasněnost tak dosáhla v této oblasti 78,1 procenta. 

Loni se podařilo dodatečně objasnit také tři loupeže, které se staly v předchozím roce. Za těchto 28 případů trestných činů loupeže kriminalisté stíhají 37 osob.
Nepatrný pokles naopak policisté loni zaznamenali u úmyslného ublížení na zdraví. Vyšetřovali 248 případů, což je o jeden případ méně než v roce 2024. 
Celkem 185 případů se jim nakonec podařilo objasnit. Objasněnost tohoto druhu trestné činnosti dosáhla hranice přesahující 74 procent. 

Dalších 33 skutků se podařilo objasnit dodatečně. Dlouhodobě stále podle Čírtkové platí, že nejrůznější rvačky a potyčky mohou mít vážné následky na zdraví.
„Proto považujeme tato jednání pachatelů za společensky vysoce škodlivá. Za tyto trestné činy stíháme celkem 234 osob,“ vypočítala. 

Pozor na internet a sociální sítě
K nárůstu počtu případů o 18,5 procenta došlo loni u porušování domovní svobody, kdy kriminalisté vyšetřovali 77 případů. Objasnili z nich 48, což představuje objasněnost přesahující 62 procenta. 
V loňském roce zaznamenaly statistiky na Vysočině mírný nárůst počtu trestných činů v oblasti mravnostní kriminality, a to o 4,1 procenta. Loni jich policisté šetřili 151 a 81 z nich se jim podařilo objasnit.
Ze 151 skutků jich 25 bylo kvalifikováno jako znásilnění, 12 jich kriminalisté objasnili. Jeden případ byl kvalifikovaný jako sexuální nátlak a 12 dalších jako sexuální útok. 

Celkem 34 případů bylo kvalifikováno jako trestný čin pohlavního zneužívání, z nichž celkem 18 případů kriminalisté objasnili, a objasněnost dosáhla 52,9 procenta. Za tyto skutky je trestně stíháno 18 osob. 
„K tomuto druhu trestné činnosti dochází nejčastěji mezi osobami stejného nebo přibližně stejného věku, které jsou mladší 15 let,“ vysledovala z dat Čírtková.
Z celkového počtu 151 případů mravnostní kriminality byly ve 48 případech k jejímu spáchání využity takzvané informační technologie a sociální sítě. 

Z těchto případů tzv. „kybernetické mravnostní“ trestné činnosti se podle Čírtkové nejčastěji jedná o případy kvalifikované jako navazování nedovolených kontaktů s dítětem nebo šíření pornografie.
K tomu je třeba přičíst ještě ostatní mravnostní trestné činy, kam patří výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií, zneužití dítěte k výrobě pornografie.

Více v tištěném vydání JL s datem  10. 2.