Pravidelnou víkendovou rubriku připravuje šlechtitel a zahrádkář Petr Kumšta. 
 
* Jablka odrůd náchylnějších k vadnutí přikryjeme mikrotenovou folií nebo je vložíme do mikrotenových sáčků s otvory, tím si udrží potřebné vlhčí klima.

* Po příchodu silných mrazů se může stát, že ptáci z nedostatku potravy zaměří pozornost na pupeny ovocných keřů a stromů. Menší stromky a keře můžeme chránit hustou silonovou sítí, větší koruny ošetřete postřikem vápenným mlékem nebo jiným vhodným přípravkem. Klasický strašák na nenechavé hladové nezabírá, vyzkoušet můžete elektronickou signalizaci reagující na pohyb. 
Většinou však stačí ptactvu nasypat do krmítka olejnatá semena (slunečnice, ořechy, mák, len apod.), která mohou být také zapuštěna do čistého loje.

* Během měsíce ledna můžeme odebírat dřevité řízky z opadavých dřevin. Lze jimi snadno množit například pámelník, meruzalku, tamaryšky, tavolníky, vrby, zlatice, rybízy a některé další. 
Z dřevin odebíráme silné, vyzrálé letorosty, které nejsou namrzlé. Příliš silné letorosty s větším obsahem dřeně také nejsou vhodné. Odebrané letorosty ostrými nůžkami rozstříháme na části. 
Řízky by měly být dlouhé přibližně 20 cm. Ve spodní části vedeme řez mírně šikmo pod očkem. Horní řez by měl být přibližně 1 cm nad pupenem, je-li blíže, tak pupen často zaschne. Horní část řízku můžeme opatrně zavoskovat tak, abychom nezamazali pupen. 
Pokud je to možné, spodní stranu řízku ošetříme růstovým stimulátorem a řízky napícháme mírně šikmo do chladného pařeniště tak, aby horní pupen byl nad zemí. Pokud je zmrzlá zem, svážeme je po jednotlivých druzích do svazků, označíme jmenovkou a umístíme na vlhké a chladné místo do sklepa, či pokud je jich menší množství, v sáčku do chladničky. Řízky pak vysadíme co nejdříve v předjaří. 

Leden většinou není v našich podmínkách příliš příznivý měsíc pro  pěstitele zeleniny, ale ani uprostřed zimy nemusíme zahálet. Je-li mimořádně příznivé počasí můžeme přehazovat kompost, odklízet sníh z cest a házet jej na záhony, zakládat teplé pařeniště s vrstvou chlévského hnoje minimálně 30 cm.    

* Postupně sklízíme růžičkovou a kadeřavou kapustu, pór, případně i další zeleninu, která odolává mrazu a kterou necháváme i v zimě na záhonech. Při silnějších mrazech ji raději přikryjeme netkanou textilií.