Vizuálně lákavý jev vyfotila v pátek 28. 11. v osm hodin ráno naše čtenářka paní Jiřina v Jihlavě – Hruškových Dvorech. „Bylo to velmi zajímavé se na takový úkaz na obloze dívat. Hned jsem vzala telefon a fotila,“ svěřila se redakci. 

Podle meteorologů z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) paní Jiřna viděla halový jev zvaný vedlejší Slunce či paslunce, latinsky parhelium. „Jde o běžný a často pozorovatelný halový jev. Je způsoben lomem světla na krystalcích ledu v atmosféře,“ uvedl na dotaz JL Mojmír Martan z ČHMÚ. Doplnil, že zájemci si mohou úkaz prostudovat na odkazu bourky.cz/atlas-halovych-jevu. 

Jeho kolegyně Gražyna Knozová jmenuje Meteorologický slovník. Ten uvádí, že halový (světelný) sloup je poměrně často pozorovaný fotometeor. Jeví se jako světlý pruh vycházející ze světelného zdroje (Slunce, vzácně i Měsíce) kolmo vzhůru nebo dolů a dosahující výšky až 20° nad nebo pod ním. Někdy je z halového sloupu lépe patrný horní úsek, jindy dolní. 

Knozová popsala, že jev je pozorován tehdy, když Slunce nebo Měsíc jsou blízko horizontu. 
Halový sloup je většinou bělavý nebo slabě načervenalý. Vzácnější je výskyt kříže, v jehož středu je Slunce.