Marku Babkovi je 52 let, pochází z naší metropole a zaměstnán je jako řidič tramvaje v Dopravním podniku hlavního města Prahy. Přesto má osobně k Jihlavsku silnou vazbu.

„Rodiče mého taťky pocházejí z Hodic. Takže jsem tam od malička trávil svým způsobem veškerý volný čas, například prázdniny nebo Velikonoce,“ zahájil své vyprávění.

Do redakce JL zavítal při své cestě do Hodic. Právě v této obci na Jihlavsku jako malý u železničního přejezdu pozoroval vlaky. 

„Vlaky se křižovaly v Sedlejově, takže jel vlak z Hodic do Sedlejova a během chvilky jel vlak hned zpátky. V globálu se mi celkově zalíbila doprava,“ přiblížil.

Podle svých slov je řidičem tramvaje přes 20 let. Navíc je fandou do veškeré dopravy. „Jsou to vlaky, tramvaje, autobusy, trolejbusy, přívozy, letadla a podobně,“ vyjmenoval některé.

Podle Babky se doprava v Praze v poslední době vrací k trolejbusům či elektrobusům. „Docela mě láká, že bych si udělal řidičák na autobus a jezdil bych i s elektrobusem. Elektrobusy se řídí podobně jako tramvaje drážním zákonem, což vlastně splňuji,“ plánuje dlouholetý řidič pražské MHD. Přesto vidí mezi řízením těchto dvou typů vozidel jeden zásadní rozdíl.

„Pokud se s tramvají řítím do nějaké nehody, tak mohu maximálně zvonit a brzdit. Naopak s trolejbusem nebo autobusem se mohu nebezpečí alespoň v některých případech vyhnout,“ srovnal.

Upozornil, že tramvaj má podobně jako vlak určitou brzdnou dráhou. „Když třeba prší, je mokro anebo sněží, tak musím na silnici počítat s delší brzdnou dráhou, než když jsou ty koleje suché,“ vysvětlil.

Marek Babka je jako řidič vedený ve vozovně Strašnice. Jezdí tedy hlavně linky, které obsluhují tramvaje z této vozovny.

Protože ho práce baví, nemá problém v případě potřeby problém zaskočit za kolegy i v jiných vozovnách. V Praze je celkem osm vozoven. Ta ve Strašnicích je podle dostupných údajů nejstarší. 

„Musel jsem si udělat kurs na tramvaj, který trvá deset týdnů, a následně je zácvik v minimálním počtu 50 hodin, řidič jezdí na své řidičské oprávnění, ale při řízení je ještě pod dohledem,“ uvedl Marek Babka, co je potřeba k tomu, aby mohl člověk řídit tramvaj.

Jak nastínil, kurs se skládá ze čtyř částí. Účastníci kursu se musí naučit Drážní zákon, Silniční zákon nebo zvládnout nauku o všech vozidlech, která jezdí po Praze. „Musím znát jak kolejové, tak linkové vedení. Musím znát trasu po zastávkách, musím vědět, jak každá křižovatka má odbočné koleje, jak se to dá objet atd.,“ řekl ke čtvrté části kursu. 

Jednou ze zásadních věcí je, aby řidič jel s tramvají po správné koleji. Podle Babky si musí na konečné hlídat jízdní řád, protože mají tzv. nařízenou kolej, po níž musí jet. Pokud jedou v obratišti po jiné koleji než obvykle, mají to vyznačené v jízdním řádu. V případě nedodržení hrozí pokuta. 

„Když si toho nevšimneme, tak máme tzv. sjetí z trasy, které se musí nahlásit na dispečink, proto se musí člověk před konečnou věnovat značkám v jízdním řádu,“ nastínil. Jak vysoká pokuta se za to platí, neví, protože se mu to nikdy nestalo.

„Když vím, že třeba ve třetím nebo čtvrtém kole jedu po jiné koleji, tak si tam dám samolepicí papírek s vykřičníkem, aby mě to upozornilo,“ doložil. 

Za nejsložitější při řízení tramvaje považuje pohyb chodců se sluchátky v uších i velice silný provoz za ranních a odpoledních špiček. V těchto situacích je důležitou schopností předvídat.

„Když jedu do křižovatky, která není řízená světelně, tak už dopředu brzdím dřív než ostatní, abych předešel dopravní nehodě,“ podotkl. Jak s politováním přiznal, nehod už měl několik, ale hodně kolizím zabránil.  

Do Jihlavy Marek Babka zavítá několikrát za rok, když jede do Hodic. Proto může srovnat dopravu v obou městech.

„Když jedu v Jihlavě trolejbusem třeba z hlavního nádraží na Masarykovo náměstí, tak si říkám jaký tu je krásný pohodový provoz, žádné zácpy, žádné problémy,“ srovnal Babka dopravu v naší metropoli a v Jihlavě.

V krajském městě se mu provoz jeví jako hodně klidný. Zároveň však zdůraznil, že do Jihlavy jezdí převážně o víkendech a o svátcích. Velmi kladně hodnotí integrovaný systém Veřejná doprava Vysočiny (VDV). 

„Koupím si ve vlaku jízdenku a mohu na ni jezdit i v MHD po Jihlavě. Podobně to funguje i v Praze, cestující si dokupují pásma podle vzdálenosti od Prahy,“ pochválil.

O tom, že před trolejbusy jezdily tramvaje i v Jihlavě, nevěděl. „Mám od vás zajímavou novinku, po které se budu hodně pídit na internetu,“ reagoval na zmínku redaktora JL.

Marku Babkovi není cizí ani dobročinnost. Jak říká, pomáhá již deset let těžce nemocné holčičce, která má dětskou mozkovou obrnu. Holčička žije na Benešovsku, kousek od obce Miličín.

„Sháním PET víčka a prázdné plechovky od nápojů a další dary. Z těchto darů si hradí náklady na zdravotní péči,“ dodal.