Vypravíte-li se od evangelického kostela v centru Opatova severozápadním směrem dolů mezi domy, promění se asfaltová silnička po pár stovkách metrů v polní pěšinu lemovanou stromořadím.  

Tady začíná oblíbený místní procházkový okruh - „polňačka“ vybavená na několika místech zastaveními v podobě laviček či kamenů, prvků dokonale souznících s atmosférou zdejší přírody.

Po dalším cca kilometru sejdete svažitou pěšinou do míst nedaleko Hovorkova mlýna na Jankovském potoce. A právě tady, mezi usedlostmi U Kokešů a U Palánů, se v nedělním odpoledni 12. října sešlo několik členů organizace Českého svazu ochránců přírody Margarita Jihlava, aby spolu se členy opatovského sboru Českobratrské církve evangelické doplnili do krajiny další výrazný prvek.

Přítomnost traktoru, pojízdné motorové frézy a širokých stěhovacích popruhů dávala v kulise podzimem vybarvených ovocných stromků a okolních lesů tušit, že nepůjde o nic nepatrného. Přes metr vysoký žulový balvan, kdysi vykopnutý v místní krajině, zpracoval učitel fyziky na jihlavských středních školách Tomáš Krásenský do podoby artefaktu s inverzním, tedy do plochy kamene zapuštěným (obráceným) motivem kalicha.  

Za pomoci drobnějších kamenů a hlinitého zásypu usadili účastníci setkání sochu do stráňky podél cesty, hned vedle lavičky zakončující druhově pestré stromořadí. To vysadili už dřív. Tentokrát ještě přivezli a zasadili několik nových stromků na místa těch, které se v údolí otevřeném větrům neuchytily. 

Kámen s motivem kalicha odkazuje na tradice místní evangelické komunity. S Biblí v ruce ostatně sochu v krátké promluvě uvedla opatovská farářka Pavla Jandečková.

Jak připomněla, motiv kalicha může zahrnovat mnoho významů. Může to být antická nádoba na víno, v botanice část květu. Kalichem se může nazývat rovněž část houby.

Můžeme si vzpomenout i na svatý grál. Bájný předmět spojovaný s pověstí o králi Artušovi, který hledají rytíři Kulatého stolu, je spojován s kalichem, z něhož pil Ježíš při Poslední večeři se svými učedníky.

„Význam toho grálu se postupně posouval od mystické relikvie k duchovnímu symbolu moci, zdraví a věčného života,“ uvažovala farářka.

Jak pokračovala, nejvýznamněji se symbol kalicha uplatňuje v křesťanství. Byl symbolem husitského hnutí. Objevoval se na husitských praporcích, kde představuje Svátost eucharistie (díkůvzdání), kterou husité požadovali. Přijímat pod obojí způsobou, tedy chléb i víno pro všechny věřící, na rozdíl od katolické církve, kde přijímal víno pouze kněz.

Jak vysvětlila farářka, přijímání pod obojí způsobou vlastně představuje rovnost všech lidí před Bohem: „A v Bibli, zejména v kontextu křesťanství, symbolizuje kalich krev Ježíše Krista a je spojen se svátostí Večeře Páně. V protestantských a reformovaných církvích se víno v kalichu stalo symbolem přijímání pod obojí způsobou pro všechny...“ 

Na nové opatovské soše je vytesán odkaz na biblické Evangelium podle Matouše (zkratka Mt, jedno ze čtyř kanonických evangelií a v pořadí první kniha Nového zákona), kapitolu 26, verše 27 a 28 - Pijte z něho všichni. Jde vlastně o ustanovení Večeře Páně.

Toto evangelium bývá datováno do rozmezí let od 40 až do 133 n. l. Kapitoly 26 - 28 jsou v něm věnovány Ježíšovu zatčení, ukřižování a vzkříšení.

„Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy - vezměte, jezte, toho jest mé tělo. Pak vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy – pijte z něho všichni. Toto je má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchu...,“ zněla biblická slova nad novou sochou při slavnosti jejího odhalení.

Usazením kamene setkání neskončilo. Ochutnávalo se linecké cukroví a účastníci se ještě pustili do sázení stromků.

„Já jsem samozřejmě hrozně rád, že je tady tolik lidí, díky kterým se tohle může odehrát. Bez nich by to nešlo...,“ rozhlížel se Tomáš Krásenský. Díky ochráncům přírody z Margarity tak vzniklo další místo k posezení a rozjímání s výhledy do okolí. Na okruhu přírodou okolo Opatova ale není zdaleka první.

Na druhém konci místního „farského kázku“, kde se místní evangelická komunita jednou do roka tradičně schází, je už delší čas umístěn pozitivní (vypouklý) reliéf kalicha. Tomáš Krásenský spolu s Liborem Zajíčkem a dalšími tu u cest umisťují také lavičky. Jedné z nich, ukryté ve stromech, tu říkají „lavička milenců“. 

„Sousedky tady chodí na prochajdy a neměly si kde sednout. Teď kousek popojdou, bolí nohy, usednou..,“ usmíval se Libor Zajíček.

„Lidi si na ta místa docela zvykli chodit, je to kousek od obce. Jak stárneme, tak nás dlouhá soustavná práce poněkud vyčerpává, takže tyhle věci si děláme tak mezi odpočinkem. Libor si sedne na dvě hodiny ke svářečce a je hotová konstrukce. A když se těch lidí sejde dost, za sobotu máme hotovo. To je bezva,“ uvažoval T. Krásenský.

Už dopoledne před usazením kamene s kalichem ostatně členové Margarity umístili další vlastnoručně vyrobený artefakt, obručové sluneční hodiny, v centru nedaleké obce Hojkov. Obdobné hodiny už před dvěma lety osadili do trávníku před opatovským evangelickým kostelem a v záměru je umístění třetích slunečních hodin v Jihlavě „U Křížku“.

Ekologové z Margarity také pečují o studánky na Hojkově - u jedné z nich např. vysekal T. Krásenský reliéf madony. Starají se také o tamní Hojkovské rašeliniště, které je od roku 1982 Národní přírodní památkou.

Každoročně v červnu zde vysíkají motivy zdejší flóry a fauny do podoby mnohametrových obrazů zde žijících motýlů, rostlin, ještěrek, pavouků lovčíků, krkavců či mravenců.