Dalo by se říci, že od nástupu křesťanství jako dominantního náboženství v Evropě se sňatky uzavíraly výhradně v kostele. Rozvod nebyl možný s poukazem na text obsažený s Evangeliu sv. Marka: „Co Bůh spojil, ať člověk nerozděluje.“ 
Občanský sňatek byl v českých zemích a celém Rakousko-Uhersku umožněn až v roce 1870 zákonem. 

Občanský sňatek se svědky a zapisovatelem v té době však příliš využíván nebyl. Týkal se totiž pouze bezvěrců a příslušníků státem neuznaných církví. Letos uplynulo 155. výročí od této události. 
Jednalo se o tzv. nouzový civilní sňatek pro osoby, které nemohly uzavřít manželství podle církevního práva. Na rozdíl od církevního připouštěl civilní sňatek rozvod. Občanský sňatek pro všechny byl u nás zaveden až v roce 1919. 

Jihlavské listy v roce 1995 přinesly článek o tom, že se první občanský sňatek v Rakousko-Uhersku odehrál v Jihlavě 20. června 1870. „Oddávajícím byl jihlavský starosta Leupold, když do té doby probíhaly v našich zemích pouze sňatky církevní,“ uvádí se mimo jiné v článku, který byl postaven na rozhovoru s tehdejším jihlavským starostou Františkem Dohnalem. 

Jenže podle odborníků byl první civilní sňatek v Rakousko-Uhersku uzavřen až 5. března 1871 na Staroměstské radnici v Praze. 
„V podstatě to žádný zlom nebyl, protože stále pokračovalo uzavírání církevních sňatků. Přestože byly uzákoněny občanské sňatky, tak stále přetrvávaly církevní zvyklosti,“ uvedla k tomu ve zpravodajství ČT 24 Jiřina Kocourková z Katedry demografie a geodemografie Univerzity Karlovy v Praze.

Přesto však se první civilní sňatek odehrál v Jihlavě tři čtvrtě roku před Prahou. Vedoucí jihlavského správního odboru Jana Batoušková na dotaz JL potvrdila, že se první civilní sňatek v Jihlavě odehrál skutečně 20. června 1870. Odvolala se při tom na údaje v databázi Moravského zemského archivu (MZA). 
„Co se týká oddávajícího, tím si nejsem jistá, ale v tehdejší době byl starostou Peter Ernst Leupold z Löwenthalu. Jestli oddával pouze on sám, popřípadě ještě někdo pověřený, nevíme,“ sdělila na dotaz JL Batoušková. 

Svateb v kostele minimálně
Již řadu let u nás výrazně převažuje obliba civilního sňatku před církevním. „Z celkového počtu manželství jsou církevní sňatky stále v nízkých číslech, v roce 2023 jich bylo uzavřeno deset, v roce 2024 se počet zvýšil na 18 a v letošním roce jde o 14 církevních svateb,“ uvedla vedoucí správního odboru jihlavského magistrátu.  

Doplnila, že nejčastěji se církevní sňatky konají u římských katolíků, příslušníků Církve československé husitské a u evangelické.  
„V menším počtu dochází k uzavření manželství před apoštolskou církví, náboženskou společností Svědci Jehovovi a Církví bratrskou,“ pokračovala Batoušková. 
V posledních letech v Jihlavě zaznamenali klesající zájem. „V roce 2023 bylo v Jihlavě uzavřeno 180 manželství, v roce 2024 došlo k výraznému poklesu na 146 manželství a v letošním roce máme dosud uzavřeno 131 manželství,“ upřesnila vedoucí správního odboru. Před covidem bylo v Jihlavě sňatků více. 
„Pokud se podíváme zpět do let 2015, kdy bylo uzavřeno 219 manželství, v roce 2018 bylo dokonce 229 sňatků a v roce 2019  uzavřelo manželství 197 párů, jde ve srovnání s lety 2023, 2024 a 2025 o viditelný dlouhodobý pokles,“ doložila Batoušková. 

Zájem cizinců 
Ne všichni novomanželé beroucí se v Jihlavě jsou Češi. Podle údajů magistrátu tvoří v krajském městě 15-20 % manželství sňatky cizinců. Časté bývají i smíšené sňatky českých státních příslušníků s cizinci. 
Město uvádí, že nejčastěji v Jihlavě manželství uzavírají občané Ukrajiny, Slovenska, Bulharska a Ruska. „Ojediněle také občané USA, Moldavska, Polska, Mongolska, Rumunska, Maďarska, Ugandy, Velké Británie, Srbska, Vietnamu, Brazílie, Konga, Malajsie, Maroka a Jižní Koreje,“ vyjmenovala Batoušková. 

Od letošního 1. ledna mohou vstoupit do tzv. partnerství i stejnopohlavní páry. Dříve se tomuto svazku říkalo registrované partnerství. 
Vedoucí správního odboru uvedla, že zájem o uzavření partnerství v krajském městě je navzdory očekáváním nízký. „V Jihlavě bylo v letošním roce uzavřeno 11 partnerství. V předchozích letech byl zájem o vstup do registrovaného partnerství obdobný,“ shrnula. Velká část manželství končí v krajském městě rozvodem. 
„Přestože počet uzavřených manželství v Jihlavě v posledních letech klesá, počet rozvodů se téměř nemění, stále zapisujeme každoročně průměru 40–45 % rozvodů, tj. cca 85 ročně,“ dodala Batoušková. 

Před 40 lety
A jak tomu bylo v roce 1995 v době, kdy byl napsán článek v Jihlavských listech o prvním civilním sňatku? Tehdejší starosta František Dohnal JL řekl, že v pátek oddává jeden až tři páry a v sobotu až osm párů. 
Nejvyšší představitel Jihlavy tehdy doplnil, že v době, kdy začínal oddávat před čtyřmi roky (1991), býval počet sňatků zhruba dvojnásobný. 

V pozdějších letech podle něho začalo u manželů narůstat pečlivější zvažování sociální situace. Dohnal zažil i jednu perličku. Oddával pár, který byl oddán již potřetí a pokaždé vždycky spolu. „To už člověk opravdu přemýšlí, co jim má říci…“ zavzpomínal.