Filmařský zázrak: vítěz Ceny publika našel na Ji.hlavě donátory do Oscarů
Nejlepším mezinárodním dokumentárním filmem 29. ročníku MFDF Ji.hlava byl v sekci Opus Bonum v konkurenci 16 uvedených snímků vyhlášen film Stříbro. Natočila ho polská scenáristka a režisérka Natalie Koniarz (* 1996).
Vítězný dokument vypovídá o kolonialismu jako o základu evropského bohatství. Nahlíží i očima dvanáctiletého chlapce na realitu života v nejvýše položeném stříbrném dole v jihoamerické Bolívii.
Uprostřed pustiny žijí horníci i se svými rodinami a celý jejich život je spjat s fyzicky vyčerpávající prací v dole. Ta jim ničí zdraví, v prostředí se krade, vraždí a znásilňuje. Vše se odehrává ve vizuálně ohromující „měsíční krajině“ kontrastující s tíhou existence jejích obyvatel.
Točilo se i v chodbách dolu. Podle režisérky dali všichni členové tvůrčího týmu do filmu srdce. Jeho natáčení přitom původně nebylo v plánu.
„Uvázli jsme tam za pandemie, na dva roky, nedostali jsme se zpátky domů. Domov jsme našli mezi lidmi, které jsme tam potkali. U fantastické, nesmírně statečné ženy, na místě, kde nás naučili přežít v tomto velice těžkém, drsném světě…,“ ocenila mladá režisérka a cenu z Ji.hlavy věnovala právě těmto statečným lidem.
Cenu za nejlepší film ze střední a východní Evropy získal v sekci Opus Bonum film Návratové centrum Bürglkopf vídeňské dokumentaristky Lisy Polster (* 1996), která několik let působila jako sociální pracovnice. Ve filmu ukazuje, že i tváří v tvář nelidskému byrokratickému aparátu si člověk může zachovat důstojnost a naději.
Sleduje situaci v tyrolské krajině u hory Bürglkopf, kde idylu alpské přírody narušuje vědomí, že na vrcholu hory se nachází uprchlické centrum. Vstup nepovolaným je sem zakázán, kontakt s lidmi uvnitř je nežádoucí. Přísný režim žadatelům o azyl dává minimální šanci na setrvání v bezpečí Rakouska.
Studentská porota vysokoškoláků zvolila vítězem sekce Opus Bonum sedmihodinový film švýcarsko-kanadského filmaře Petera Mettlera (* 1958) Dokud roste zelená tráva: Deník v sedmi částech.
Filmová meditace o lidském bytí, času a místech, která obýváme, se odehrává v americké přírodě, kde skrze individuální osudy postav odhaluje univerzální zkušenosti života a smrti. Jedním z podstatných motivů je odchod režisérovy matky.
Více k tématu v tištěném vydání JL s datem 4. 11.


