Vysočina se již delší dobu potýká s nedostatkem lékařů. Informace o tom, v jakých oborech doktoři chybí v regionu, shromažďují především zdravotní pojišťovny. 
Největší z nich je Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která si k tomu vytvořila tzv. mapu preferovaných oblastí. Mezi ně patří i některá místa na Vysočině. Z dat vyplývá, že v našem regionu chybí hlavně praktičtí lékaři pro děti a dorost a zubaři. 
„V Kraji Vysočina se jedná o dvě místa u praktika pro dospělé, osm míst u praktického lékaře pro děti a dorost a šest míst u stomatologů,“ shrnula na dotaz JL mluvčí VZP Viktorie Plívová.  
„Neznamená to však, že v místě není žádný praktik nebo stomatolog, je to oblast, kde VZP ČR hledá navýšení kapacity pro své klienty,“ navázala mluvčí. 

Za otevření ordinace v preferované oblasti nabízí VZP bonusy. Nově příchozí lékař může získat od VZP až 800 tisíc korun a stomatolog o 200 tisíc Kč méně. VZP uvádí, že díky tomu vzniklo za 30 měsíců od zahájení programu například 60 stomatologických ordinací. 
Klientům VZP vzkazuje, že pokud nemohou najít lékaře, mohou se na pobočku pojišťovny zastavit osobně nebo zavolat na Call centrum VZP. „Naši pracovníci jim poskytnou seznam lékařů z okolí, se kterými má VZP uzavřenou smlouvu, a poskytnou na ně kontaktní informace,“ slíbila Plívová.  

Krajské úřady kompletními informacemi, kde je nedostatek lékařů, nedisponují. Vedoucí zdravotního odboru kraje Soňa Měrtlová na dotaz JL uvedla, že kraj není zřizovatelem soukromých ambulantních ordinací. Vydává pouze oprávnění k poskytování zdravotních služeb fyzickými i právnickými osobami. Doplnila, že by měla tyto údaje mít VZP jako dominantní zdravotní pojišťovna v regionu. 
„Obecně v Kraji Vysočina chybí poskytovatelé zdravotní péče v oborech zubní lékaři, pediatři, revmatologie, ORL, neurologie, psychiatrie, dětská psychiatrie,“ upřesnila Měrtlová. 

Ministerstvo dotuje
I námi oslovené ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že zajištění dostupnosti zdravotní péče je ze zákona v kompetenci zdravotních pojišťoven. 
„To ale neznamená, že bychom aktuální situaci jen pasivně sledovali. Ministerstvo zdravotnictví pochopitelně vnímá současné problémy, které se v některých regionech vyskytují,“ reagoval na dotaz JL mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.  

Doplnil, že ministerstvo na to myslí především tzv. rezidentskými místy pro tyto obory. „Zdravotní pojišťovny pak tyto odbornosti úhradově bonifikují za otevírání ordinací v odlehlejších lokalitách, přijímání vyššího počtu pojištěnců nebo prodlužování ordinačních hodin,“ vysvětlil Jakob. 
Upozornil, že k nedostupné péči ministerstvo připravilo formulář na: nedostupnapece.mzcr.cz. Lidé si v něm mohou vybrat, kterého lékaře shání a u jaké jsou zaregistrováni pojišťovny. 

„Vyplní o sobě základní údaje a kontaktní informace. Zdravotní pojišťovna má povinnost lékaře zajistit a o splnění povinnosti informovat ministerstvo zdravotnictví,“ upřesnil Jakob. 
A jaká je situace v krajských nemocnicích? Například v jihlavské nemocnici jim, podle mluvčí Moniky Zachrlové, chybí tři lékaři na Onkologickém oddělení, po dvou lékařích na Ortopedicko-traumatologickém oddělení, na Oddělení zobrazovacích metod (rentgen) a na Oddělení geriatrie a následné péče. Po jednom medikovi v Nemocnici Jihlava schází na Očním oddělení, na ORL, na Plicním a Infekčním oddělení. 

Feminizace: 70 % jsou ženy
Krajský radní pro zdravotnictví Jiří Běhounek (SOCDEM) vidí velký problém při nedostatku lékařů v značné byrokracii. Ta je podle něho strašně svazující a zpomalující.  
„Je mi líto, že pediatři, očaři i další odbornosti nejsou, ale víc než možnost náborového příspěvku nebo stipendia ke studiu nemocnice dát nemohou,“ vyloučil Běhounek. Nedostatek lékařů vnímá jako celostátní problém a je dosti skeptický. 
V krátkodobém časovém horizontu čtyř až pěti let cestu, jak z toho ven, nevidí. V dlouhodobém horizontu by podle radního pomohlo, že by absolventi nemohli pracovat v lékařských centrech. 

Další problém vidí, že je zdravotnictví šíleně feminizované. Hovořil až o 70 % žen mezi lékaři. Z různých důvodů, jako je například mateřství, podle Běhounka tlačí logicky na to, aby to, co předtím dělal jeden člověk, bylo rozloženo na dva. 
Domnívá se, že nedostatek lékařů se může vyřešit až dlouhodobějším vyšším zájmem lidí o medicínu. „Jenomže mladí na to koukají jinak. Oni si nemyslí, že by měli v té nemocnici nebo zařízení trávit času tolik jako my, aby měli možnost žít, jak říkají,“ zároveň zapochyboval.  

Situace se nezhoršuje
Od roku 2017 zavedl kraj na podporu chybějících lékařů stipendia. Těmi podpořili studenty lékařských oborů za to, že nastoupí na Vysočině. 
„Za posledních osm let jsme podpořili při studiu celkem 199 studujících budoucích lékařů a 44 stomatologů. Z rozpočtu kraje jsme za tuto dobu uvolnili 26,3 milionu korun,“ přiblížil již dříve vysočinský hejtman Martin Kukla (ANO). 

Radní Běhounek v době rozhovoru s JL neměl tvrdá čísla. Pocitově si myslí, že se situace s lékaři po zavedení stipendií dále nezhoršila. Vzpomněl dokonce na období, kdy jednu dobu nechodili do krajských nemocnic absolventi medicíny. Nyní je situace lepší. 
Podle radního díky stipendiím či náborovým příspěvkům došlo alespoň trošku ke stabilizaci stavu. „Nezhoršuje se to dramaticky, ale že by docházelo k nějakému výraznějšímu zlepšení, to bohužel nedochází,“ dodal k nedostatku lékařů Běhounek.