Veterináři dosud v letošním roce potvrdili katarální horečku ovcí v 117 českých chovech. Je to víc než loni, kdy od září do prosince vyhlásili 115 ohnisek nákazy. Kvůli dalšímu šíření nákazy rozšiřují pásmo kolem ohnisek nákazy o okres Třebíč.

Do pásma tak nyní patří celý kraj Vysočina a jeho výměra dosahuje bezmála 57 tisíc kilometrů čtverečních, informovala Státní veterinární správa. Nemoc není přenosná na člověka.

Důvodem pro rozšíření bylo podle veterinární správy potvrzení nákazy v chovu ovcí na Třebíčsku. Nemoc se v současnosti nejvíce šíří v Jihočeském, Královéhradeckém a Pardubickém kraji.

„V pásmu platí mimořádná veterinární opatření, která upravují zejména podmínky přemísťování zvířat vnímavých k nákaze, tedy skotu, ovcí a koz, z pásma s výskytem nákazy do oblasti mimo pásmo. Cílem opatření je zamezit šíření katarální horečky ovcí do oblastí mimo vymezené pásmo,“ uvedl za veterinární správu Petr Majer.

Pásmo mimo zmíněné kraje s nejvyšším výskytem zahrnuje také Karlovarský kraj, Ústecký kraj, hlavní město Praha, Středočeský kraj, Liberecký kraj, Plzeňský kraj, kraj Vysočina a dva okresy Olomouckého kraje - Šumperk a Jeseník.

Katarální horečka ovcí se počátkem loňského září vrátila do Česka po 15 letech. SVS následně od září do prosince loňského roku v ČR vyhlásila 115 ohnisek nákazy v Ústeckém, Karlovarském, Libereckém, Středočeském, Jihočeském a Plzeňském kraji a v kraji Vysočina.

Koncem letošního dubna veterináři informovali, že v Česku opět hrozí katarální horečka ovcí a od 1. května stanovili pásmo, ze kterého je mimo jiné omezený přesun zvířat.

Nákaza se projevuje horečkou, záněty a otoky v dutině ústní, nozdrách, víčkách a uších, postiženy mohou být i paznehty. Zejména na sliznici dutiny ústní se objevuje krvácení a vředy, skot většinou nemá klinické příznaky. Zvířata se nemusí plošně utrácet.