Judo znamená v překladu jemná cesta. „Ale ještě jsem ji nepoznal,“ říká Lukáš Krpálek na konci dokumentárního filmu Jemný rváč, mapujícího jeho cestu ke dvěma olympijským triumfům na tatami. Jihlavskou premiéru měl na sklonku září (25. 9.) v kině Dukla. Závěrečný aplaus a potlesk spokojených diváků nabral na síle ve chvíli, kdy hlavní postava snímku vběhla do promítacího sálu.   

„Doufám, že jste si to maximálně užili. Jsem rád, že mohu být na premiéře v rodném městě,“ mával Krpálek zaplněnému hledišti, před které předstoupil i režisér Adolf Zika (bývalý judista).
„Chtěl jsem se zeptat Lukášovy maminky, jestli je všechno v pořádku, jestli jsem ji dobře znázornil,“ obrátil se Zika na přítomnou Danu Krpálkovou. „Mám mokrý kapesník,“ odpověděla s úsměvem.

Při pohledu na emotivní záběry s původním televizním komentářem, jak její syn triumfuje pod pěti kruhy v Riu de Janeiru (2016) a Tokiu (2021), brečela nejen ona, ale i další lidé v obecenstvu. „Je to hrozně inspirující a silný příběh. Jsem dojatý. Parádní dokument,“ svěřil se bývalý vrcholový kulturista Lukáš Topinka. 

Dana Krpálková měla před premiérou obavy, že ačkoli je ve filmu důležitou postavou, ničím zásadním ho neobohatila. „Naopak, a já jí hrozně děkuji,“ narážel Adolf Zika na scénu předcházející olympijskému finále, v níž se ptá, kde by Lukáš byl, kdyby nedělal judo. „Byl to raubíř, který ve škole zlobil. Myslela jsem si, že roste pro kriminál,“ řekla otevřeně.

„O této scéně jsme se s Českou televizí a dramaturgem přeli, jestli ji tam necháme. Divácké reakce na civilní chování a upřímnost Dany jsou hrozně krásné. Je to přesně ta chvíle, kdy rodičům, majícím hyperaktivní nebo zlobivé dítě, vysíláme zprávu, že v něm může být další úspěšný sportovec, i když si to maminka nebo tatínek nemyslí,“ rozvedl Zika úvahu. 

Ne náhodou snímek nese název Jemný rváč. Lukáše Krpálka vyobrazuje nejen jako úspěšného sportovce, ale v první řadě cílevědomého, pracovitého, pokorného a skromného člověka, jenž dokráčel na absolutní vrchol s pomocí osvojení si japonské filozofie v přístupu ke sportu a životu.       

„Častokrát jsem si pokládal otázku, jestli to bude zajímavé i pro veřejnost mimo judo. Pochybnosti jsem měl až do předpremiéry, protože do té doby jsem celý film neviděl. Vzalo mě, jaké to mělo ohlasy,“ přiznal Krpálek.
V dokumentu vystupují mimo jiné i jeho protivníci z tatami, například francouzská superstar Teddy Rinner nebo japonská ikona Hisayioshi Harasawa. Nejsilnější je ovšem dějová linka spojená s bývalým reprezentantem „Země vycházejícího slunce“ Takamasou Anaiem…

Na olympijských hrách v Londýně (2012) světová jednička cílila na poslední metu, která jí chyběla ve sbírce – zlatou medaili. Po překvapivém vypadnutí s Lukášem Krpálkem v prvním kole se Japonsko ponořilo do smutku. Anai se stal sportovním „vyvrhelem“. Porážka negativně poznamenala a ukončila jeho kariéru.

„Když jsme kontaktovali pana Anaie s prosbou o rozhovor, odpověděl nám, že 13 let čeká na to, až jej někdo osloví a bude v sobě moci celou záležitost uzavřít. Ráno před odjezdem na rozhovor mu manželka vzala hlavu do dlaní a řekla, aby ze sebe to břímě minulosti definitivně shodil,“ prozradil Adolf Zika.