Pravidelnou víkendovou rubriku připravuje šlechtitel a zahrádkář Petr Kumšta. 

Něco pro zdraví - třapatka nachová, známá jako rudbeckie, je trvalka se silným kořenem, ze kterého vyrůstá vzpřímená, drsná, silná lodyha, dorůstající výšky kolem jednoho metru.  
Koncové, velkokvětní úbory rozkvétají v červenci a v srpnu a barva květních jazýčků je patrná již z názvu rostliny. Trubkovité středové květy jsou vyklenuté, hnědé, s přečnívajícími tvrdě pichlavými plevkami.  Množí se výsevem nebo vegetativně, kořenovými úkrojky.

Rostlina je využívána celá. Podle dosavadních výzkumů i praktických zkušeností se nejúčinnější drogou jeví kořen, potom květ a nakonec list. Kořen sbíráme přednostně na podzim, po odkvětu rostliny, květ a list během květu.
Léčivé účinky jsou rozmanité. Při zevní aplikaci droga účinně hojí rány a zranění. Její hlavní poslání však lze spatřovat v tom, že poměrně výrazně zvyšuje imunitu, vykazuje i značnou aktivitu  antibiotickou, a to nejen proti bakteriím, ale i proti některým virům. 
Osvědčila se i při žilní nedostatečnosti – hemoroidech, křečových žilách, bércovém vředu, kde je ovšem třeba ji aplikovat vnitřně i zevně. 

Nejvhodnější formou je tinktura, případně lihovodný roztok z ní připravený. Na trhu je dostatek přípravků z rudbeckie, bohužel však mají jedno společné – vysokou cenu. 
Vezmeme 100 gramů kořenů nebo 115 gramů květu nebo 125 gramů listů a přelijeme je asi 500 ml lihu o koncentraci 50 – 60 %. Surovina má být čerstvá – příprava výtažku ze sušené byliny poskytuje výrobek, který vykazuje menší účinnost. Vše louhujeme při pokojové teplotě  a za občasného protřepávání 10 až 14 dní. Patnáctý den necháme ustát a pak přefiltrujeme.

V prevenci užíváme jednou denně, ráno nalačno, 1 čajovou lžičku. V ohrožení, tedy v době, kdy kolem nás zuří například chřipková epidemie, bereme stejnou dávku také večer. 
Pokud však onemocníme užíváme 1 čajovou lžičku každé tři hodiny.