Pod přírůstkovým číslem Te 9/2024 přibyl do sbírek jihlavského muzea obraz, na kterém malíř František Mořic Nágl (1889-1944) z Kostelní Myslové zachytil horní část telčského náměstí s kašnou. 
Obraz vznikl za 2. světové války, zřejmě nedlouho před zatčením malíře gestapem v roce 1942 přímo při práci na telčském náměstí. Nágl byl zachycen na černobílé fotografii právě při tvorbě tohoto obrazu. 
Motiv siluety malíře z fotografie se stal jedním ze symbolů doby okupace a holokaustu. Na místě, kde tehdy Nágl postavil svůj malířský stojan, je dnes v dlažbě náměstí umístěna pamětní deska. 

Nágl vystudoval telčskou reálku, pražskou Uměleckoprůmyslovou školu a Akademii výtvarných umění. Po první světové válce, z níž si odnesl zranění ruky, se vrátil k malování. Zároveň na přání otce vedl rodinný statek v Kostelní Myslové. 
Oženil se s houslistkou Vlastou Nettlovou, založil rodinu. Po okupaci byla celá rodina ze statku vystěhována a vysídlena do Telče. Po transportu do Terezína pak rodiče, syn i dcera zahynuli v Osvětimi. 
František Mořic Nágl zachytil běžný život v terezínském ghettu na sérii 254 akvarelů a kreseb, které ukryl ve zdivu jednoho z domů. Zde byly v roce 1950 objeveny a dodnes jsou vystavovány jako doklad válečných hrůz té doby. 
Kromě nové akvizice, kterou pro svoji telčskou pobočku pořídilo od soukromého majitele za 9 tisíc Kč, eviduje Muzeum Vysočiny Jihlava ve svých sbírkách dalších 13 Náglových prací, motivů Jihlavy, Prahy, Třebíče a Kostelní Myslové. Jeden námět je z Terezína – zákoutí starých domů, dvorek. 

Jihlavské muzeum od loňska zahájilo intenzivní výzkum v oblasti monitorování životních osudů a příběhů židovských rodin v období 2. světové války. Před nedávnem bylo v tom směru také podepsáno memorandum mezi Muzeem Vysočiny Jihlava, badatelem Ladislavem Vilímkem a Státním okresním archivem v Jihlavě. 
Podle informace muzejníka Miloše Podařila se zintenzivňuje zpracování dat shromážděných mnohaletou prací L. Vilímka a připravuje se veřejná databáze. 
„Chceme spustit web, na kterém budou všechny životní příběhy rozepsány a muzejnicky zmonitorovány,“ uvedl Podařil. 

Muzeum také navázalo spolupráci s pamětnicí holokaustu Elizabeth Brennerovou žijící ve Švýcarsku. Na pozvání muzea strávila několik dní v Jihlavě a muzejníci pořídili několikahodinový záznam jejího vyprávění, příběhu její rodiny. Muzeu věnovala do sbírek také některá cenná fotoalba. Výstupem bude asi v horizontu dvou let také samostatná výstava.  
Muzejníci apelují na veřejnost, aby poskytla či zapůjčila pro muzejní zdokumentování jakékoli materiály na téma své židovské rodinné historie. 

Další nová akvizice, pečetidlo Podstatzkých
Muzeum Vysočiny Jihlava letos slaví 130. výročí svého vzniku. Založeno bylo 23. 6. 1895, po svém vzniku v roce 1895 původně sídlilo v budově dnešní průmyslové školy. Dnes se v jeho sbírkách nachází okolo 20 tisíc exponátů a tato kolekce je neustále doplňována z nákupů i darů. 

K zajímavým novým exponátům z poslední doby patří např. historické pečetidlo (průměr 2,8 cm) správy panství Telč, které muzeum zakoupilo za 15 tisíc Kč rovněž v loňském roce. 
Uprostřed pečetidla se nachází erb majitelů panství, šlechtického rodu Podstatzky Lichtenstein, který vlastnil Telč od roku 1796. Pečetidlo podle informace muzejníků pochází z rozmezí let 1800 - 1848. 

Před zakoupením pečetidla do sbírek dohledal muzejní historik Radim Gonda ve sbírce Moravského zemského muzea v Brně také pečeť pořízenou tímto konkrétním pečetidlem. 
K zajímavých novým předmětům ve sbírkách patří např. i stereoskop značky Okula z poloviny 20. století. Využitím hranatých čoček sloužil k léčbě očních vad, ale jako počátek virtuální reality i jako zábavné zařízení k prohlížení 3D obrazu ze skleněných destiček. 

Kolik stojí sbírkový exponát? 
Stanovit reálnou cenu sbírkových předmětů je podle muzejníků velmi složité. 
„Jedna věc je pořizovací cena a druhá věc je hodnota sbírkového předmětu. Ono se to častokrát nedá moc dobře vyjádřit. Hodnota sbírkového předmětu se velice špatně srovnává s nějakými referenčními cenami na trhu, protože jsou to unikáty,“ vysvětluje ředitel MV Jihlava Karel Malý.  

Zároveň je podle něho cena předmětů často extrémně zkreslená – někteří majitelé se jich chtějí „zbavit“, veřejné sbírkotvorné instituce na druhou stranu nemívají až tak vysoké rozpočty pro nákup.  
Běžný rozpočet muzea pro nákup sbírkových předmětů představuje podle Malého 100 až 200 tisíc Kč ročně. „Někdy to vyčerpáme, někdy nevyčerpáme,“ vysvětluje ředitel muzea. 

V tom směru podle něho existují různé podpůrné mechanismy ministerstva kultury nebo Kraje Vysočina. Ten má podle Malého velice hezký program pro mimořádnou akviziční činnost. 
„Ale neustále se nacházejí lidi, kteří nechtějí prodat, ale chtějí darovat,“ oceňuje K. Malý. Muzeum jim podle něho často zaplatí alespoň symbolickou částku za předmět, který byl původně nabídnut jako dar. „My ho jako dar nechceme přijmout, protože nám připadá, že ti lidé vlastně nevědí, co nám dávají, neznají cenu toho předmětu,“ uvažuje ředitel.   

Nákupní komisi tvoří zástupci muzea, Kraje Vysočina jako zřizovatele i dalších organizací řízených krajem, aby byla zajištěna objektivita. Podle informace Martina Kosa ze společensko-vědního oddělení muzea bývají předměty na jednání nákupní komise přítomny fyzicky jako originály, anebo výjimečně prostřednictvím fotografií.