Dobrý úmysl nepřináší vždy jen kladný výsledek. Názornou ukázkou jsou obnovitelné zdroje. Ukazuje se, že úmysl nahradit fosilní paliva obnovitelnými zdroji přináší různé problémy, o kterých se neuvažovalo (nebyly před zavedením prováděny dopadové studie).

Jak je to s uhlíkovou stopou větrných elektráren (obdobná jako u uhelných elektráren, problematická likvidace lopatek) nebo u elektroaut (musí ujet 150.000, resp. 200.000 km, aby měla menší uhlíkovou stopu než benzínová, resp. naftová auta), jsem se již zmínil v předchozích článcích. Nyní se objevily v odborných časopisech články ukazující na lokální oteplování atmosféry způsobené solárními panely.

Již v roce 2016 bylo v článku s názvem „The Photovoltaic Heat Island Effect: Larger solar power plants increase local temperatures“ (Greg A. Barron-Gafford et al. 2016) konstatováno, že fotovoltaické elektrárny vyvolávají efekt tepelného ostrova (oblast s vyšší teplotou ve srovnání s okolím). Autoři měřeními zjistili, že teploty nad fotovoltaickou elektrárnou byly v noci pravidelně o 3–4 °C vyšší než v okolní přírodě, což je v přímém rozporu s jinými studiemi založenými na modelech, které naznačovaly, že fotovoltaické systémy by měly snižovat okolní teploty.

Jako další lze zmínit např. „On the local warming potential of urban photovoltaic solar panels in cities“ autorů Ansar Chan a Mattheos Santamouris (2023). Cílem studie bylo pochopení a vyhodnocení dopadů nasazení fotovoltaických solárních panelů (FVSP) v městě Sydney. Výsledky ukázaly, že zvyšování počtu FVSP může zvýšit maximální letní teploty okolí až o 1,4 °C a povrchové teploty až o 2,3 °C v měřítku města. Rozdíly v teplotách se projevily i mezi východní a západní částí města Sydney v důsledku rozdílnému množství fotovoltaických systémů. Autoři dále zjistili, že rozložení teploty ve městě silně závisí na synoptických meteorologických podmínkách a síle advekčního proudění.

V těchto článcích se mluví o lokálním teplotním dopadu. Mnohem závažnější údaje podává Zhengyao Lu (2024) ve svém článku „Giant desert solar farms might have unintended climate consequences“ (Obrovské pouštní solární farmy mohou mít nezamýšlené klimatické následky). Autor zde uvádí: „Zatímco černé povrchy solárních panelů absorbují většinu slunečního záření, které na ně dopadá, pouze zlomek (kolem 15 procent) této přicházející energie se přemění na elektřinu. Zbytek se vrací do životního prostředí jako teplo. Panely jsou obvykle mnohem tmavší než země, kterou pokrývají, takže obrovské množství solárních článků absorbuje spoustu další energie a vydává ji jako teplo, což ovlivňuje klima.

Kdyby byly tyto účinky pouze lokální, v řídce osídlené a pusté poušti by nemusely mít vliv. Rozsah instalací, které by byly potřeba k omezení světové poptávky po fosilních palivech, by však byl obrovský a pokrýval by tisíce kilometrů čtverečních. Teplo znovu vyzařované z oblasti této velikosti bude redistribuováno prouděním vzduchu v atmosféře, což bude mít regionální, a dokonce i globální dopady na klima.“

V českých médiích na oteplovací vliv upozornil meteorolog RNDr. Milan Šálek, odkazující na první dva výše uvedené články. Nejenže potvrzuje výše uvedený výklad, proč solární panely své okolí oteplují, ale uvádí i další negativní stránky solárních elektráren:

„…nejdůležitějším vlivem je albedo (odrazivost slunečního záření), které je v případě fotovoltaické elektrárny velmi často výrazně nižší než okolí, takže absorbuje daleko více energie ze Slunce, i když je menší část spotřebovaná na výrobu elektřiny. Dále, solární panely stíněním zmenšují vypařování vody rostlinami (transpiraci) i tok tepla do půdy a také omezují dlouhovlnné vyzařování zemského povrchu, prakticky tedy lokálně zesilují tzv. skleníkový efekt.“  

 Solární panely tedy na jedné straně vyrábí elektrickou energii bez fosilních paliv, která jsou považována za viníka oteplování, ale na druhé straně zvyšují lokální teplotu atmosféry a v případě plánované instalace velkého počtu solárních farem na planetě dokonce může oteplení atmosféry mít nejen regionální, ale i globální vliv na klima.

Dochází tak k paradoxu, kdy na jedné straně probíhá boj proti oteplování o 1,5 °C a na druhé straně instalací fotovoltaických panelů k oteplování atmosféry (a o více stupňů) naopak přispíváme.