Pravidelnou víkendovou rubriku připravuje šlechtitel a zahrádkář Petr Kumšta.

Stříháme živé ploty z ptačího zobu, habru, buku, tisu a zerevů. Nové mladé výhony tak stačí dozrát a nezničí je první mrazíky. Stříháme za chladnějšího počasí nebo navečer, aby slunce nespálilo čerstvě zastřižené konce letorostů.

Vyvazujeme listopadky, jiřinky i vysoké letničky, aby se nevyvracely větrem. Pokud chceme velké květy, vylamujeme jejich postranní poupata. Sbíráme, sušíme a čistíme semena skalniček a trvalek.

Sáčky se semeny označíme názvem a uchováme v suchu a chladu. Sbíráme-li semena zahradních odrůd, musíme počítat s tím, že jejich potomstvo nebude jednotné vlivem vzájemného opylení.

Uvolněné plochy osejeme zeleninou s krátkou vegetační dobou, například ředkvičkou, salátem, ale vyséváme i ozimou zeleninu. Koncem měsíce zaštípneme vrchol růžičkové kapusty, aby se lépe vyvinuly růžičky.

V sadech už sklízíme letní odrůdy jablek, hrušek, broskví, meruněk, renklód, pološvestek a pozdní višně a rybíz. Zralost většinou určujeme oddělitelností stopky od plodonoše.

Plody sklízíme opatrně, postupně na vícekrát i se stopkou, protože jedině tak je možné plody dobře skladovat.

Porosty kanadských borůvek hnojíme 2 až 3krát během vegetace vždy síranovými hnojivy bez vápníku a chlóru, záhon udržujeme v bezplevelném stavu.

Každoročně na jaře dodáme rostlinám směs rašeliny, pařeništní zeminy a písku nejméně v půdorysu keře.

Rostliny vysazujeme na vzdálenost 1 až 1,5 metru, pro snadnější sklizeň v pozdnějších letech.

Po dobu dvou let od výsadby květy redukujeme, aby keře dobře zakořenily a dostatečně narostly.

Plná plodnost se dostavuje přibližně od pátého roku a vydrží i několik desítek let.

Chorobami ani škůdci tento druh v našich podmínkách zatím netrpí. Největší škody způsobuje v době sklizně ptactvo a v zimním období hlodavci.

Něco pro zdraví - lesní bez hroznatý je vynikající stimulátor obranného systému organismu, podporuje činnost ledvin a jater, příznivě působí při zbytnělé kožní tkáni i při dalších kožních změnách.