Na Vysočinu v průběhu loňského roku přicestovalo podle dat Vysočina Tourism (VT) téměř 200 tisíc cizinců. To je statisticky podle této krajské příspěvkové organizace, která má koordinovat a dál rozvíjet cestovní ruch v regionu, v meziročním srovnání o víc než 13 procent.

„Vysočina má světu co nabídnout. Naším úkolem je, aby se o tom ve světě vědělo,“ říká ředitel VT Vysočina Tourism Zdeněk Navrátil. Přibližně každý osmý návštěvník podle něj přijíždí na Vysočinu ze zahraničí, nejčastěji ze Slovenska, Německa a Polska.

Největší marketingová pozornost je podle VT letos věnována Rakousku.

„Vnímáme velký nevyužitý potenciál a také prostor pro rozbití některých zažitých stereotypů. Obyvatelům Rakouska představujeme Vysočinu jako kvalitní, neokoukanou a přitom snadno dostupnou a finančně zajímavou destinaci,“ doplňuje Zdeněk Navrátil.

Pokud ovšem do regionu jezdí letos více cizinců, tak to nebude do menších měst do šesti tisíc obyvatel, ale do samospráv, kde žije obyvatel více.

Na Jihlavsku se hlavní část letní turistické sezony chýlí nezadržitelně ke svému konci v Telči a také Třešti. O tom, že by městem prošlo více zahraničních turistů, neví. I když statistiky návštěvnosti za letošní léto ještě vypracované nemají.

Starosta Telče Vladimír Brtník vysvětluje, že radnice vychází ze statistiky, kterou jim pravidelně dodávají pracovníci z tamního informačního centra v přízemí. „Tam si opravdu poctivě čárkují, kdo je odkud. Statistikou ale budeme disponovat až po sezoně,“ přibližuje.

Data může ale do jisté míry zkreslovat fakt, že podle starosty chodí na informační centrum méně lidí než v minulosti. Vedení města to ale nevadí. Spíše naopak. „Máme z toho radost, protože snad turisté získávají informace z jiných zdrojů – ze sociálních sítí, webových stránek a tak dále,“ přemítá starosta Telče Vladimír Brtník.

Sousední Třešť je v tomhle ohledu specifická. Kromě tradiční letní turistické sezony evidují každoročně příval návštěvníků včetně těch ze zahraničí i v zimě, protože už dvě desítky let v období od 26. prosince do 2. února se pro veřejnost otevírají dveře téměř dvou desítek domácností v rámci tzv. Betlémské cesty.

Ta byla v roce 2015 zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR. Starosta Třeště Vladislav Hynk na základě aktuálních dat z městského informačního centra ale podotýká, že turistů při meziročním srovnání ze zahraničí do města dorazilo zhruba stejně.

„Zahraniční návštěvníky v našem městě evidujeme, ale nějaký razantní nárůst oproti loňsku neevidujeme na infocentru. Je jich spíše stejně,“ vypočítává. 

Na konci betlémářské sezony, tedy začátkem února, kdy betlémáři dodají statistiky třešťskému starostovi, z nich vyplývá, že do města zavítají i cizinci z dalekých i exotických destinací.

„Měli jsme tu i návštěvníky z Ameriky, Austrálie,“ dodává pro příklad starosta města betlémů.

Propagace kraje jako vhodného místa pro výlet či dovolenou zahraničních návštěvníků v tomto roce přitom podle ředitele VT posílila.

Argumentuje tím, že organizace, které šéfuje, jen v první polovině roku realizovala 24 různých marketingových aktivit na zahraničních trzích.

Při nich oslovila téměř dvě stovky novinářů či influencerů z celkem 14 zemí. Posílení postavení Vysočiny na zahraničních trzích je pro Vysočina Tourism podle jejího ředitele jedním z dlouhodobých cílů.