Letní měsíce si většina motoristů spojuje s pohodovou jízdou po suchých silnicích. Riziko nehody je však velké, a to nejen kvůli hustějšímu provozu, ale také kvůli parnému počasí a s ním spojeným vysokým teplotám, které šoféry za volantem stále mohou zastihnout. 

Nejde jen o únavu či oslnění, ale také o technické problémy, které extrémní teploty způsobují. Horko zvyšuje tlak v pneumatikách.

Pokud jsou pláště už na začátku přefouknuté, riziko jejich poškození roste. Na rozpálené vozovce se při jízdě po dálnici pneumatiky přehřívají ještě víc, což může vést k prasknutí pláště, a tím i ke ztrátě kontroly nad vozidlem. Nečekané „bouchnutí“ zadní pneumatiky při rychlosti 130 km/h je častější, než si řidiči myslí.

„Proto je před každou delší letní cestou dobré zkontrolovat tlak a upravit ho na hodnoty doporučené výrobcem, ideálně při studených pneumatikách. Vyplatí se také prohlédnout vzorek a zkontrolovat, zda nejsou viditelné praskliny či nerovnoměrné opotřebení,“ říká Martin Thienel, odborník ze společnosti, která nabízí řidičům mimo jiné povinné ručení.

Vysoké teploty v interiéru auta vedou k rychlejšímu úbytku energie, zpomalují reakce a zhoršují soustředění. Už po půl hodině jízdy v přehřátém voze se může reakční doba prodloužit až o 20 %. Klimatizace sice pomáhá, ale pokud je zanedbaná, může naopak unavit ještě víc – špatná cirkulace vzduchu, prach, plísně či nedostatek kyslíku udělají své.

Udržujte v autě teplotu kolem 22–24 °C, pravidelně větrejte a dělejte přestávky alespoň každé dvě hodiny. Při delší cestě si dopřejte krátkou procházku na čerstvém vzduchu, ideálně ve stínu, a doplňujte tekutiny.

Letní slunce může zejména ráno a navečer výrazně omezit viditelnost. K oslňování dochází často na úsecích vedoucích na východ nebo západ, případně v místech, kde slunce odráží čelní sklo protijedoucího auta, mokrá vozovka po bouřce nebo světlé fasády domů. Náhlé oslnění dokáže zcela skrýt chodce, cyklistu či nečekanou překážku na silnici.

Proto mějte vždy po ruce kvalitní sluneční brýle s polarizačními skly, používejte sluneční clonu a přizpůsobte rychlost aktuální viditelnosti. Pokud vás slunce zcela oslní, raději na okamžik zpomalte a držte pevně volant.

V horku přibývá cyklistů, motorkářů a chodců – a ti jsou na silnici zranitelnější. Na úzkých silnicích nebo v zatáčkách mohou být vidět až na poslední chvíli.

Suché počasí navíc zvyšuje riziko, že vítr na vozovku nafouká prach, písek nebo drobné kamínky, které snižují přilnavost pneumatik a mohou poškodit lak.

„Jezděte proto opatrně, zejména při předjíždění, a na místech se sníženou viditelností zpomalte. V blízkosti cyklistů zachovávejte boční odstup minimálně 1,5 metru, jak vyžaduje zákon,“ říká  Thienel.

Vysoké teploty kladou větší nároky na chlazení motoru a dalších systémů vozidla. Přehřátý motor může ztratit výkon, způsobit poškození těsnění a v krajním případě vést až k požáru. Přetížené baterie, alternátory a další elektrické komponenty také trpí.

Sledujte teplotu motoru na palubní desce, pravidelně kontrolujte hladinu chladicí kapaliny a ujistěte se, že je chladič čistý a neucpaný. Pokud ukazatel teploty vystoupí do červené zóny, okamžitě zastavte a motor vypněte.

Asfalt se v horkých dnech může rozpálit i na více než 70 °C, v takových podmínkách se mění jeho vlastnosti – povrch může být měkčí, pneumatiky na něm ztrácejí část přilnavosti a při prudkém brzdění se prodlužuje brzdná dráha.

Na některých místech (například na opravovaných úsecích) může dojít i k mírným deformacím, které ovlivní stabilitu vozu. V praxi to znamená, že je vhodné udržovat větší odstup od vozidla před vámi, vyhnout se prudkým manévrům a jezdit plynuleji. V současnosti jsou stále častěji nasazovány prediktivní systémy, které pomáhají poškozením vozovky předcházet.

„Základem chytré údržby je propojení různých datových zdrojů – například čidel měřících teplotu povrchu, kamer sledujících aktuální provoz nebo laserového snímání nerovností vozovky. Díky tomu je možné včas detekovat přehřívající se úseky, které hrozí vznikem deformací nebo prasklin. Data zároveň umožňují sledovat vývoj závad ještě dříve, než jsou patrné pouhým okem,“ říká Robert Knap ze společnosti starající se o bezproblémový provoz aut. „Velkou výhodou je i možnost okamžité reakce na náhlé změny počasí, jako jsou přívalové deště nebo bouřky, které mohou situaci na vozovce dramaticky zhoršit. Prediktivní systémy tak nejen zvyšují bezpečnost, ale zároveň umožňují efektivnější a cílenější údržbu – místo zbytečných výjezdů se technika nasazuje tam, kde je skutečně potřeba,“ dodal Knap.

„Letní počasí dokáže překvapit nejen vysokými teplotami, ale i silnými bouřkami, přívalovým deštěm nebo krupobitím. Tyto jevy mohou poškodit karoserii, čelní sklo nebo elektroniku vozu. Havarijní pojištění vám pomůže pokrýt náklady na opravu či výměnu poškozených dílů, a to i v případě, že ke škodě došlo při parkování. Vyplatí se proto zkontrolovat, zda vaše pojistka kryje škody způsobené živly, a případně ji rozšířit,“ dodává Thienel.