Reklama
Dnes je neděle 09.11.2025      svátek má Bohdan

Biofarmář: Transfer zvířat ovlivňuje kvalitu masa

01.01.1970 Rozhovory/Komentáře(7), autor:
T T

Minulý čtvrtek farmář Josef Sklenář představil veřejnosti vůbec první vepřová biojatka v Česku.

 Na farmu v Sasově přišel v roce 1991. O sedm let později začal pracovat už jako ekologický zemědělec. Nejdříve obhospodařoval 65 hektarů, v současné době stoupl počet jím obdělávaných hektarů na téměř desetinásobek. 

 


 Můžete nastínit hlavní rozdíl mezi obyčejnou farmou a biofarmou? 

 Zjednodušeně řečeno, na poli se nepoužívá chemie, ve stájích mají zvířata výběh, nedostávají preventivní antibiotika. Pak to pokračuje i směrem k samotným zpracovatelům, kteří musí zvířata porážet humánně, a následně nesmí v žádném případě dojít ke kontaminaci s konvenčními zvířaty. Při zpracovávání nesmí být v masných ani jiných produktech používaná takzvaná éčka. Zásadní rozdíl vidím také v tom, že biofarma hospodaří podle nařízení rady o ekologickém zemědělství, které přesně určuje, co takový zemědělec má dělat při tom hospodaření. 

 


 Ovlivňuje kvalitu masa náročná přeprava zvířat na jatka?

 I to byl jeden z důvodů, proč jsme se vlastní jatka rozhodli realizovat. Zvířata tím, že nemusí třeba přes celou Evropu cestovat na jatka, vám to pak v té výsledné kvalitě masa „vrátí". Podle mého je škoda zvířata nacpat do auta a poslat je někam na jatka.    

 Protože když už mají dobré podmínky na farmě, tak náročným transferem to pak ztrácí efekt, jelikož zvířata jsou značně vystresovaná.

 

 Takže je lepší zvířata po náročném přesunu na jatka třeba den nechat odpočinout?

 Pokud mají zvířata při delším transferu podobný komfort jako koně, kteří se přepravují na jezdecké závody, odpočinou si a napijí se, tak efekt ztráty kvality není tak velký. Když se ale zvířata převážejí na krátkou vzdálenost,  snesou i nešetrnější dopravu. To znamená, že jich na autě bude naloženo v poměru na metr čtverečních více, než když se převážejí někam do daleka.

 


 Ztráta kvality masa se dá nějakým způsobem sledovat a vyhodnotit?

 Ano. To jsou měřitelné hodnoty. Podotýkám, že po celém světě se, co se týče přepravy zvířat, dějí mnohem horší věci než v rámci celé Vysočiny. Klidně se přepravují zvířata přes celý kontinent. Máme výhodu, že Jihlava je logisticky umístěná ve středu republiky. Tím pádem si dokážu představit, že by sem k nám mohla najíždět zvířata třeba ze Švýcarska.   

 

________________________ 

 Biofarma Sasov v číslech 

 V současné době pracovníci biofarmy obhospodařují přes 500 hektarů půdy. Chovají zde kolem tisíce kusů prasat, asi 300 kusů skotu, 30 koní, 20 ovcí, dvě husy a také kozla nebo kozu. Projekt stávající podoby biofarmy se začal rodit v roce 1999. Tato akce si vyžádala investici dosahující 20 milionů korun, přičemž sedm milionů korun pokryla získaná dotace. Na farmě chtějí porážet především vlastní zvířata, a to zhruba 2000 prasat, 200 kusů hovězího dobytka. Může se tu ale porážet až 10 tisíc prasat a 2000 kusů hovězího za rok.     

7 komentářů

Přidat Komentář

  • Venca  | 20.08.2025 10:24  | Reagovat

    Docela by mě zajímalo,kdo na talíři od sebe rozezná bio vepřové a to "obyčejné" nezdravé vepřové.Samozřejmě když neberu v potaz cenu.
    • Venca  | 20.08.2025 10:24  | Reagovat

      a ještě sem se chtěl zeptat jak se prase biozabije.To se jako počká až samo umře?
  • Marek  | 20.08.2025 10:24  | Reagovat
    Biopotraviny
    Z mýho pohledu je úplně jedno o jaký jatka se jedná, jestli to jsou biojatka Sasov nebo ty v Kostelci. Už jenom to vhánění zvířat do prostor porážkový linky je pro ně samo o sobě stresující. Nemluvě o tom, až navětří krev z prvních poražených kusů, pak žačíná to pravý násilný vhánění zvířat na porážku. Kdy se do nich mlátí holemi nebo jim řeznici uvazujou řetěz kolem krku, aby je dostali kam potřebujou. Silně pochybuju, že by se zvířata pana Sklenáře chovaly jinak a dobrovolně by se bez nějakýho bránění nechali zabít. A k těm polím, který obhospodařuje pan Sklenář můžu dodat akorát to, že jsou plný lebedy a bodláků, než obilí nebo jiných plodin.
    • Venca  | 20.08.2025 10:24  | Reagovat

      ...a zasviní okolní pole,o který se někdo stará.Ale takhle funguje biohospodářství.A ještě se to dotuje.
      • Marek  | 20.08.2025 10:24  | Reagovat

        My vlastníme zahradu asi 50 metrů od pole pana Sklenáře a musím říct, že to je opravdu za trest. Travnatá plocha je na naší zahradě bez plevele, protože jí 1x týdně poseču, ale naše malý políčko je plný bodláků i jiných plevelů. Brzy dojde k tomu, že políčko zatravním a bude hotovo, protože nebudu pořád o svým volným čase plet záhony a utrácet za chemii proti plevelu. Ohodně hůř jsou na tom vlastníci stavebních parcel, kteří mají pozemky 300m od naší zahrady, protože nemají vhodnou zahradní techniku na údržbu parcely. Tak už kolikrát byli za mnou, abych jim šel posíct jejich parcelu, kde byl přes metr vysokej porost bodláků a lebedy. To pomalu nešlo ani posíct jak to bylo hustý, každou chvilku jsem měl ucpanej křovinořez.
    • březí vlk  | 20.08.2025 10:24  | Reagovat

      Sklenáři,ty svoje bioprodukty si strč laskavě za klobouk,že se to všude propaguje ještě neznamená,že to je bůhvíjak zdravější,to si radši koupím normální žrádlo a určitě neprohloupím.
  • Mirek Pecha  | 20.08.2025 10:24  | Reagovat
    Všem
    Další (seriózní) informace, např. popis toho, jak fungují ona jatka, nebo jaké jsou rozdíly mezi biomasem a masem z klasických jatek, najdete milí diskutující v reportáži a videoreportáži v týdeníku Respekt, k dispozici zde: http://biofarma.cz/cz/vyzkum-clanky-publikace/chceme-maso-ale-malo

Reklama
Reklama