JIHLAVA ­- Stejně jako řada měst i Jihlava čelí propadu příjmů. Návrh rozpočtu na rok 2010 počítá s omezením investic a výdajů. Nejen o tom, kde a jak ušetřit, hovoříme s vedoucí ekonomického odboru jihlavského magistrátu Dagmar Kosovou.

 Jaká je bilance letošního hospodaření?

 Ze sdílených daní do městské pokladny přijde jen 88 % výnosů z loňského roku. Je to i menší částka oproti předpokladu: letošní rozpočet počítal s výnosy ze sdílených daní ve výši 552 milionů, ale zřejmě přijde jen 452 milionů. Se stejným výnosem z daní počítáme i na příští rok, kdy ale i u ostatních příjmů počítáme s nižší částkou než letos.

 Na čem ještě může město vydělat a na čem naopak čeká i v budoucnu ztrátu?

 Jihlava pokračuje v privatizaci městských bytů. Z ní byl letos "hrubý" příjem 55 milionů, ale třetina se vrátila do fondu oprav a na úhradu daně z převodu nemovitostí. Dále má město ještě volné pozemky v průmyslové zóně a některé nebytové prostory.

 Ztráta se dá čekat např. u poplatků: jednak na odboru dopravy, protože se nakupuje a převádí méně aut.

A jednak u herních automatů, protože se snižuje počet výherních přístrojů na úkor videoloterijních terminálů, za které jdou poplatky státu, a ne městu.

 Jak je to s výběrem daně z nemovitostí?

 Letos by na ni město mělo vybrat 45 oproti loňským 22 milionům. Pro rok 2010 zastupitelé schválili zrušení místního koeficientu, ale přesto by se výnos z daně měl asi o dva až tři miliony zvýšit. Důvodem je změna zákona, kdy od 1. 1. přestanou být od této daně osvobozeni majitelé novostaveb.

 Je reálné zvýšení "dotace" města pro dopravní podnik o 6 milionů?

 Podle mě není. Rozpočet výdajů roku 2010 se sestavoval na úrovni letošního roku, kdy ale v průběhu roku došlo ke krácení provozních výdajů o 15 % ­ to se ale dopravního podniku nedotklo. Při přípravě nového rozpočtu byl kladen důraz na zachování objemu peněz tam, kde jsou nezbytné pro bezproblémový provoz městských společností. U dopravního podniku bylo rozhodnuto zachovat stejnou dotaci jako letos, tedy 55,1 milionu (pro srovnání: v roce 2006 šlo o 41,3, v roce 2007 o 50,4 a loni o 52,7 milionu).

 Budou se zahajovat nějaké nové investice?

 Z investic "nedotovaných" EU se budou do dubna 2010 začínat jen ty prioritní a havarijní. V návrhu rozpočtu je na ně vyčleněno 28 milionů korun. Z toho je pět milionů určeno na zvýšení kapacity pro MŠ nebo na aktualizaci územního plánu, se dvěma miliony je počítáno na zhodnocení semaforů na křižovatce Hradební­Znojemská, atd.

 Z dotovaných projektů se nic krátit nebude?

 Ne. Tyto investice jsou plně kryté z rozpočtu a "vratky" z evropských fondů vracíme zpět do Fondu kofinancování, ve kterém teď je asi 60 milionů korun. Vrácené peníze se týkaly Parku Gustava Mahlera, revitalizace Heulosu, přestavby ZŠ Speciální nebo cyklostezek. "Vratky" budou pak opět používány jen na "evropské" projekty.

 Zároveň se ale zastavila půlmiliardová oprava kanalizací, takže se "uvolní" požadovaná spoluúčast města. Nebo ne?

 V případě realizace by město financovalo příspěvek 220 milionů Kč z úvěru (ve výši 164 mil. Kč), který by si muselo vzít. "Zbylých" 55 milionů zůstává v rezervě a je s nimi počítáno zase pouze a jedině na opravu kanalizací.

 Je nějaká rezerva? Anebo možnost úvěru?

 Do rozpočtu na 2010 zapojujeme i volné peníze, které zůstaly ze zrušeného Fondu rozvoje bydlení a ekologického fondu. O další rezervě už nevím. Jedinou možností jsou ještě efektivnější výdaje.

 Celková výše nesplacených úvěrů je 123 mil. Kč. Město nyní čerpá schválený úvěr ve výši 200 milionů korun, který je vyčerpaný jen asi z poloviny a je určený na financování investičních akcí s dotací EU. Do prosincového zastupitelstva půjde návrh na přijetí dalšího úvěru na vedlejší ledovou plochu, kde jsou odhadované náklady 230 milionů korun s DPH, přičemž město by do roku 2012 uhradilo 92 milionů (138 milionů má být dotace z EU).

 Jan MAZANEC