BATELOV ­ - Už 730 let od první písemné zmínky slavili uplynulý víkend v Batelově. Na slavnost zavítal i nejvýznamnější rodák obce, spisovatel, scénárista, publicista a muzikolog Zdeněk Mahler. Ačkoliv osmdesátiletý bývalý pedagog už rozhovory poskytovat nechce, pro JL udělal výjimku.

 Co říkáte na současnou podobu batelovského praporu a znaku?

 Vezmu to trošku zeširoka. Kdysi jsem v jednom pražském antikvariátu našel zničehonic materiál, který byl na prodej a zmiňoval se právě o Batelovu. Koupil jsem si ho. Později jsem doma přišel na to, že to je císařská listina Leopolda I., která povyšuje Odkolkovy (jedna z tehdejších batelovských šlechtických rodin ­ pozn. aut.) a udílí jim výsady panství. Tohle všechno mám k dispozici i s pečetí a heraldickým znakem.

 Jak se podobá tomu dnešnímu?

 Znak, kterému se dnes (v sobotu ­ pozn. aut.) žehná, je do jisté míry odvozen právě z toho Odkolkova. Všimněte si toho rytíře s mečem. Myslím si, že to je šťastné navázání. Z té císařské listiny jsem vyrozuměl, že historie Batelova byla nesmírně bohatá.

 Mimochodem, víte o tom, že jste stále jediným čestným občanem v celé historii městyse?

 Ano. Shodou okolností, právě když jsem se byl podívat v místnosti u pana starosty, tak jsem na to přišel. Zrovna v jeho kanceláři totiž mé čestné občanství visí, ale jsem tam sám, takže současní občané Batelova mají co dohánět. Byl bych rád, kdyby nás tam do budoucna viselo co nejvíc.

 Co pro vás znamená rodná obec?

 Přiznám se, že i kdybych býval musel vstát z nemocničního lože, tak bych přijel. Protože Batelov je to místo, ze kterého všichni co jsme tady, pocházíme. Navíc jsem si tu zamluvil už i hrob. Takže můj vztah k městysi má skutečně velmi hluboké kořeny, a když mám v současné době trvalé bydliště v Praze, tak jsem nesmírně rád, že se takto významných oslav mohu účastnit.

 Slavný hudební skladatel Gustav Mahler byl váš prastrýc. Setkal jste se někdy s tím, že vás někdo zkouší srovnávat?

 Ano. Musím přiznat, že v té chvíli je to dost prekérní a zároveň i pro mě depresivní situace. Jenže co se dá dělat. Samozřejmě, že oproti němu se shledávám nedostatečným.

 Co by podle vás Gustav Mahler říkal, kdyby tu mohl při oslavách Batelova sedět na židli vedle vás?

 Především by ho zajímala muzika. Gustav měl absolutní sluch, a proto vnímal svět ušima. Takže si myslím, že právě hudební bloky při mši svaté by se určitě objevily v nějaké povýšené podobě v jeho tvorbě.

David KRATOCHVÍL