ROHOZNÁ -­ Během dvouhodinové diskuze s občany a chataři Rohozné si poslechl i spršku pořádně peprných výrazů. Hlavního geologa Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jiřího Slováka to ale z míry nevyvedlo. Právě katastrální území Rohozné se stalo jednou z vytipovaných lokalit pro možnou výstavbu trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva v Česku.

  Už máte jasno, jak úložiště bude vypadat?
  Těžko se na to odpovídá. Máme nějaký návrh, který je jasně daný. Nechci ale, aby to vypadalo, že SÚRAO něco plánuje, protože všichni ostatní to plánují obdobně. Lze ale říct, že areál nebude mít větší rozlohu než 20 hektarů.

  To mají brát lidé jako pozitivní zprávu?
  Proč ne. Dovolím si tvrdit, že je to velikost odpovídající dvěma, třem zemědělským statkům ve zdejším okolí. Navíc se v žádném případě nepočítá ani s tím, že by se odlesňovalo. Jsou vybírány takové lokality, aby k podobnému kroku dojít nemuselo.

  Zaručíte lidem, že za nějakých tisíc let nedojde ke kontaminaci podzemních vod právě uloženým jaderným palivem?
  Bezpečnost je daná především tím, že s materiálem budou v areálu pracovat lidé, a ti přece musí mít bezpečné prostředí. Dlouhodobá bezpečnost je pak zaručena materiály, které prokázaly, že žádné nebezpečí sto tisíc let nehrozí. Samozřejmě vyzkoušet něco, jestli to vydrží další stovky tisíc let, se dost dobře nedá.

  Funguje už někde ve světě takové úložiště, které má v Česku vzniknout?
  Jedno takové už existuje. Nachází se v Novém Mexiku v USA. Jedná se skutečně o hlubinné úložiště. A i tam se muselo prokázat, že uložení jaderného odpadu, který má životnost stovky milionů let, je v tom daném místě bezpečné. To znamená, že ani po několika tisících letech neohrozí člověka na zdraví nad míru přípustnou.

  Jakou má ta míra hodnotu?
  Ta je daná legislativou.

  Takže pokud chtějí Češi vidět "své" budoucí úložiště jaderného odpadu, musí se vypravit do USA...
  Jediný rozdíl oproti tomu plánovanému v Česku je v tom, že tam jsou ukládány odpady, které nehřejí. Ale v tuzemsku ukládaný odpad hřát bude, a to prvních několik stovek let.

  Není lepší uvažovat o uložení vyhořelého jaderného paliva raději někde v zahraničí?
  Samozřejmě, že je to možné. Ale znamená to jediné, umět to dostatečně dobře zaplatit. Záleží na obchodním jednání. O pozici, kterou při něm Česká republika bude mít. Půjde o jediné, jestli nějakých 50 miliard korun v roce 2065 bude stačit k likvidaci vyhořelého jaderného paliva, nebo ne.