JIHLAVA (hm) - Jak se podoba lásky proměňuje během našeho života, jak ji ovlivňuje manželství a jakou roli ve vztahu přinášejí děti. Na to odpovídá ředitelka jihlavského Centra pro rodinu a sociální péči Slávka Dokulilová.

 Dá se vyjádřit, jak se mění "podoba lásky" od první zamilovanosti přes první roky manželství až do důchodu?

 První "podoba lásky" je spíš jen impuls, objev něčeho zvláštního a sympatického. To přejde v zamilovanost, kdy je vše bezproblémové. Do manželství je ale asi dobře vstupovat po opadnutí zamilovanosti, kdy už se snoubenci vidí skutečněji a mají sílu překonávat vlastní rozdíly. První roky manželství pak nesou velké nároky na přijetí druhého, ale i během manželství jsou díky Bohu období, kdy manželé pociťují opětovné zamilování. Časem láska "vyzraje" k podobě, kdy zdůrazňuje důvěru, jistotu a bezpečí.

 Jak souvisí láska a manželství? Pesimisté tvrdí, že to nejde dohromady.

 Manželství bez lásky podle mě není manželství, ale spíš obchodní vztah. Aby se ze dvou bytostí stala jedna, to bez lásky jde těžko. Otázkou je spíš definice lásky: Podle mě je to z velké míry rozhodnutí vůle, které vyžaduje i vnitřní kázeň. Není to tedy jen cit, láska si na rozdíl od něj neklade podmínky a je ochotná vystavit se riziku.

 Jakou roli v lásce ženy a muže hrají jejich děti?

 Sama existence dětí podle mě rodiče stmelí, odnímá z nich část vlastního sobectví ve prospěch dítěte. Když rodiče zohlední nebo upřednostní potřeby dítěte, omezují tak i třecí plochy mezi sebou.

 Co je podle vás z jejich zkušenosti ve vztahu muže a ženy v rodině nejdůležitější?

 Vzájemná důvěra, tolerance a v neposlední řadě i věrnost, ale ta je daná láskou a rozhodnutím neubližovat tomu, koho máme rádi. Jak se dá na manželství připravit? V naší společnosti se zatím příprava na manželství podceňuje. Na svou profesi se každý připravuje, jak nejlíp umí, zatímco příprava na manželství ­ což je pro mě nejdůležitější životní "profese" ­ se opomíjí.

 Vaše centrum chystá cyklus předmanželských příprav. O co jde?

 Zkušený a vyškolený manželský poradce bude hovořit o svých zkušenostech se snoubenci. Nejde o psychologické nebo jiné "školení", spíš o diskusi nad konkrétními a zdánlivě nevýznamnými věcmi, které můžou komplikovat společné soužití. Dále chceme nabízet víkendové semináře pro snoubence, kde budou zážitkovými metodami odhalovat úskalí případného společného života.

 Jakou radu byste dala nastávajícím manželům?

 Bylo by fajn, kdyby uměli akumulovat svou lásku z doby, kdy je jim spolu hezky, protože pak mají z čeho čerpat při krizích. V dobách, kdy jim bude zle, si musí říkat: "Ten druhý to se mnou nemyslí špatně, pouze si zrovna teď v nějaké konkrétní věci nerozumíme". A ještě doporučím praktickou radu: Zapisovat si všechno pěkné a milé, co na partnerovi objevuji, čím mě překvapuje, co na něm miluji. Když pak nastane "doba temna", dá se z těchto poznámek čerpat síla, odvaha a chuť pokračovat ve vztahu.