DUŠEJOV - ­ Snížit vzdálenost mezi úředníky v Bruselu a malými obcemi v různých koutech Evropské unie a zároveň politikům přiblížit názory obyčejných lidí žijících na vesnicích. Tak popisuje projekt Hlas venkova Jan Fiala, člen rady Národní sítě venkovských komunitních škol. Ten se v minulých týdnech konal postupně v celkem 21 obcích v sedmi různých státech Evropy. JL zajímalo, podle jakého klíče se při výběru obcí postupuje?

 "V každém z těchto států vybereme tři obce, které splňují naše kritéria. První obec má být blízko velkých měst, druhá naopak dál od nějaké metropole a třetí obec oslovíme na základě toho, že má nějaké specifické problémy nebo rysy."

 Kam patří Dušejov?

 "Ten řadím spíše do té třetí kategorie. V této obci specifické rysy jsou. Nevím ale, jestli znáte poměry v Dušejově dříve, a naopak v současné době. Tuto obec jsme vybrali kvůli tomu, protože po volbách do zastupitelstev obcí v roce 2006 v Dušejově došlo k významné změně, a to k výměně starostky. Ta předchozí byla poměrně autoritativní. V podstatě si vše rozhodovala sama."

 Teď je situace v obci jiná?

 "Nyní se do dění v obci víc zapojuje veřejnost. Stále ale v Dušejově převládá takové rozdělení na dva tábory. To jsou přesně důvody, kvůli kterým jsme uspořádali tento seminář právě zde."

 Takže obec dokonale znáte?

 "V rozvoji venkova dělám sedm osm let, a proto zdejší poměry znám téměř dokonale, pocházím z Vysočiny z Třebíče. Proto jsme tu dělali zhruba před rokem a půl průzkum. Byla to taková studie připravenosti pro obecní koordinátory a s věcmi, které jsem popsal výše, jsme se tady setkali naživo. Souhlasím ale s tím, že takový projekt se dá udělat téměř v kterékoliv obci. O Dušejovu jsme původně vůbec neuvažovali, ale dříve vybraná obec nám vypadla, proto jsme zavolali paní starostce a domluvili se."